Isabelle pov.
Ležím v posteli a nemůžu znovu usnout.
Za hodinu mi zvoní budík do školy, ale já ne a ne zabrat a propadnout se do říše snů. Pokaždé, když jsem v noci vzhůru myslím na to jaký by byl život s tátou, jak by se ke mě choval a jaký by byl.
Už takhle přemýšlým pár hodin a pořád nic. Vždy usínám pozdě ráno okolo druhé a třetí ráno.
Už začíná svítat. Ani jsem si nevšimla a pomalu se mi začali klížit oči a já usla.
6:01 Ráno
Před pár minutami mi zvonil budík a už jsem v koupelně a začínám se oblékat.(viz.:obrázek ↑)
Jdu do kuchyně udělat snídani pro sourozence (jo beru je jako vlastní sourozence protože jsou to jediná stvořeníčka na světěco mě mají rádi), matku a Henry-ho.
Po snídani, což pro mě bylo jen jablko, se vydám do toho ústavu jménem škola.
Před školou počnám na El (Elizabeth moje jediná a úžasná kamarádka) se kterou se vydám na první hodinu.
První hodinu máme matematiku, která mi docela jde.
Ve třídě sedím v poslední řadě u okna s El.
Na matiku máme docela pohodového učitele je docela mladý a je strašně hodný.
Po první hodině jdeme ke skřínkám, ale cestou do mě narazí Kyle a jeho parta s jeho vypatlanýma barbínama, největší šikanátoři na škole, namyšlenci a zbohatlíci co si o sobě myslí že jsou Bůh ví co, tak že se mi všechny učebnice a sešity, které jsem měla v ruce, vypadnou na zem a s El se je snažíme co nejrychleji sezbírat protože víme co se stane, začnou nám nadávat a tak dále.
Došly jsem ke skřínce, vzaly jsem si učení na další hodiny a šly do třídy kde by jsme měli mít jako druho hodinu Fyziku.
Ve třídě si pořád něco o mě šuškali, nadávali mi, ponižovali a zavrháva-li mě, i když mě vůbec neznali a nevědí co jsem si prožila a doteď prožívám. Nesnáším takový lidí co si o mě povídají ikdyž mě ani moji minulost neznají.
Po škole
Po škole jsem šla domů a všimla si plagátu na kterém bylo na psáno že 10.července bude koncert rocových a metalových skupin jako BVB, AA, BMTH, Motionles In White Powerwolfů a dalších jiných úžasných skupin.
Z domova jsem musela jít hned na brigádu do kavárny na konci města ve Starbucksu.
Jako vždy tam bylo strašně moc lidí a objednávek.
Na konci směny do kavárny přišel muž s černou kšiltovkou, zatmavými pilotskými slunečními brýlemi, koženou bundou a úplími čenými džínovými kalhoty.
Nejdříve mě pozdravil jako slušný človek.
Vždy se tady objevý a objedná si to samé jako vždy. Pět káv a muffinů.
Do pár minut jsem měla skoto všechno hotové.
Bylo šest hodin a mě končila směna. Tak jsem se šla převléct do šatny, abych mohla jít domů za mými sourozenci, kteří by v tuto dobu měli jít spát.
Takže jakmile budu doma, půjdu jim dát najíst a uložit do postýlek.
Andy pov.
Kluci se jako obvykle chovali jako malí děti. Bylo to tu k nevydržení a tak jsem se rozhodl jít na procházku zakouřit si a když tak si zajdu do Starbucksu poblíž parku.
Když jsem otevřel dveře za pokladnou stála hezká a roztomilá holka na kartičce měla napsáno Isabell. Hezké jméno pro hezkou holku.
Když jsem pozdravil objednal jsem si jako obvykle, takže jedno kafe pro mě také pro kluky a pět muffinů. Po vyřízení objednávky jsem se rozloučil a odešel do vily.
Pak co jsem přišel zpět byl ve vile klid a kluci seděli na pohovce a koukali se na My Little Ponny.
Když zjistili že jsem jim přinesl kafe a jídlo se na mě skoro vrhli a poté co mě málem schodili na zem se zase vrátili na původní místa kde byly a už si mě zase nevšímali.
Ráno druhého dne
Je okolo sedmé a já se pokouším vyhrabat z postele, protože nás Jinxx volal na snídani a pak musíme do studia nahrávat nové písničky do alba které vydáme těsně po tom velkém koncertu s jinými slavnými kapelami.
Ve studiu to bylo náročné jako jindy, ale teď to bylo vyjímečné, protože některé písně jsou duety a tak jsme měli hosta, aby to a námi nahrál, byl to vlastně jen doprovod na vokály, ale jinak byla sranda.
Isabelle pov
Po škole jsem měla zase směnu v kavárně jako obvykle od tří odpoledne do půl sedmé večer. Tentokrát ale ten kluk, který chodí a objednává si po pěti nepřišel sám, přišel s dalšíma čtyřmi kluky a já je tentokrát poznala kdo to je. Byla jsem v silných rozpacích a strašně se červenala když si začali objednávat a já jim nebyla schopná ani odpovědět. Asi si toho všimly když najednou ztichli a jede z nich na mě promluvil a zeptal se,
„ Jsi v pořádku není ti nic? Jsi strašně červená. "
„J..j..j...jo nic mi není" , vykoktala jsem že sebe.
__________________________________
Tak jo dokopala jsem se k dalšímu dílu, ale nepočítejte že to budu vydávat pravidelně.
😄😁😄
Pokusím se toho napsat více dopředu abych to vydávala pravidelně.
Vaše🐞
