Přátelé před vlakem

49 6 34
                                    

,,Přála bych si ty jeho přátele poznat. Z jeho hitsorek jde poznat že jsou to úžasný lidé. Myslím že bych s nejvíc rozuměla s Arthurem, ale má naivita by mě táhla za Hikarem."

Jedu vlakem a při tom přemýšlím jaké by to bylo kdybych zůstal. Po chvilce filozofování to vzdám a lehnu si na sedačky. Mám to štěstí že jsem v kupečku sám. Usnu a zdá se mi o té naší "rozlučce".

,,Prý měl i dokonalou rozlučku."

Melanie si sedne na lavičku.

,,Melanie, milá a hodná. Moc mi toho o ní neřekl, ale z historek vyzněla jako taková ta normální holka."

Přijdu ,,Ahoj" Pozdravím svého hosta.

,,Tehdy pozval všechny co znal."

Leya rychle přiběhne na nádraží a zakopne. ,,Ahooj Jerome!" Nadšeně ho pozdraví a leží na zemi.

,,Leya byla jak hyperaktivní veverka na drogách. Prý byla hodná, milá, ale i tajemná. Smrt a bůh. Dodnes nechápu jak to Jerom myslel."

,,Ahoj Jerome" Pozdraví Melanie. ,,Ahoj... Asi jsme se ještě neseznámily" Pozdraví i Leyu a usměje se.

,,Dal jí úžasnou přezdívku...."

,,Ahoj ota... Leyo" Pozdravím nově příchozí.

,,...Otazníček."

,,Klidně mi říkej Otazníčku." Usměje se a zvedne se ze země.

,,No... Dobře. Já jsem Melanie."

,,A já jsem Jerom, ale to víte." Zasměju se.

,,Ahoj mě sis asi všimla" Podrbe se na zátylku. ,,Já jsem Leya" Usměje se na Melanie.

Přijde sem Arthur a zamračí se na mě. ,,Nechal jsi mne tam."

,,Popelka. Nikdy jsem tu přezdívku nechápala, ale když mi vysvětlil její skrytý význam, vše jsem pochopila."

Nathalia přiběhne v sukni a sportovní podprsence. ,,Kdo odjíždí?"

,,Ne o všech jsem se dozvěděla."

,,Artie!" Zakřičí Leya a obejme ho*

Dobře, Jerom, Leya, Arthur a Melanie. Na jména jsem levá takže se prosím nezlobte když je řeknu špatně *zasměje se*

,,Promiň Popelko." Usmiřuji si ho.

Odtáhne se od Artieho. ,,Chceš taky obejmout?" *podívá se na mě.

,,Já jsem Nathalia Oreio" Řekne dívka v sukni a podprsence. Stále se rozhlíží.

,,Ahoj Nat. Já odjíždím" Řeknu

Nikol se jen tak prochází kolem s knihou v ruce. Ostatních si všimne až ve chvíli, kdy odvrátí pohled od knihy. ,,Ahoj!" Zamává na ně a vydá se za nimi.

,,Ahoj." Taky pozdraví a zamává. ,,Já jsem Leya" Usměje se.

,,Já jsem Nathalia Oreio a cítím se jako na Skupinové terapii." Zasměje se.

,,Jerom." Už zase se představím.

,,Ahoj... já jsem Nikol...." Řekne potichu a knihu si schová do tašky.

,,Takže jak skupinová terapie?" Zasměje se. ,,Takže ahoj, já jsem Arthur."

,,Co teď?" Rozhlížím se kolem sebe.

,,Nevím" Odpoví Melanie. ,,Mohli bychom jít vyvenčit kaktusy!" Navrhne po chvilce.

,,A nebo obejmout Jeroma!" Zařve Leya a obejme mě.

Jeromova cestaKde žijí příběhy. Začni objevovat