Že je to moje sestra Carmen. "Přišla jsem si pro svojí sestru" řekla Carmen. "Na to hned zapomeň psisko" štěkl na ni Edward. "Katrin pojď semnou. Tady nejsi v bezpečí" řekla smutně Carmen. "Ne nikam nejdu vím co jsou zač a konečně můžu zjistit kdo doopravdy jsem" zařvala jsem na ni. "Jak chceš já jsem tě varovala. Ty toho budeš litovat ne já" oznámila mi a odešla pryč. V tu chvíli jsem si na něco vzpomněla až mi z toho přeběhl mráz po zádech. Toho si všiml Patrik což jsem zrovna nepotřebovala. "Děje se něco" zeptal se starostlivě. Jen jsem zakroutila hlavou na znamení, že ne. "Jsem dost unavená půjdu už spát" oznámila jsem jim a zmizela ve stavu. Hned jak jsem se zachumlala do spacáku jsem hned usla.
Sen
"Nesmíš všem věřit Katrin" řekla mi Layla. "Proč" zeptala jsem se nechápavě. "Ty patříš k vlkům máš v sobě vlčí krev. Za to já jsem patřím úplně někam jinam. Musíš odsud zmizet za svoji sestrou a hlavně za Lukášem. Jinak tady zemřeš. Pomocí tebe mě chtějí vzkřísit, chtějí prolít tvoji krev. Prosím věř mi Katrin." " Věřím ti Laylo a neboj se o mě" řekla jsem jí a na hřbetu ruky se mi objevil malý pentagram.
"Katrin už jsi vzhůru?" zeptal se mě někdo. "Jo jsem" odpověděla jsem mu. Když jsem vyšla ze stanu ven byl krásný sluneční den. "Co to máš na ruce" zeptal se mě Patrik. "To ho si nevšímej" řekla jsem mu a překryla si ruku.
Doufám, že se bude kapitola líbit a ještě dnes vyjde jedna kapitola.
ČTEŠ
Příběh o Layle POZASTAVENO
FanfictionJe to o 14-ti leté dívce, která se přestěhuje do městečka jménem Forks. Už od mala si myslí, že je někdo úplně jiný. A její tušení bylo správné.
