Hannah & Clay | 13 reasons why fanfiction CZ

At Jessica's party

,,Nech mě na pokoji! Prostě mě nech na pokoji, Clayi...Měl bys jít," stěží ze sebe dostala pár slov v záchvatu okamžiku. Otočila se, neviděla, jak sbíral svou košili a oblékl si ji, neviděla jeho starostlivý výraz ve tváři, ale všechno to cítila. Ale stejně nedokázala říct to, co nejvíce chtěla, aby zůstal. Všechny rozporuplné emoce se v ní mísily, nedávajíc jí sebemenší možnost se zastavit a udělat něco jiného. A i kdyby se v jejich náporu našla skulinka, kapičky alkoholu v její krvi ji ihned vyplnily.

,,Jsi v pohodě?" roztřeseným hlasem se ji ještě zeptal, stejně jako ona přehlcený nadešlou situací, neschopen pohopit, co k ní vedlo, co se pokazilo. ,,Nechci tě vidět! Vypadni odsud!" snad by si vykřičela hlasivky, ale on se nenechal odbýt. ,,Hanno..." ,,Vypadni sakra!" teď už se sama zalekla své impulzivní reakce a on začal pomalu couvat, s rukama mírně zdviženýma před sebou, na znamení, že jí nechce nijak ublížit. ,,Dobře, půjdu, ale... řekni mi, co se děje. Co se stalo?"
,,Ty se mnou být nechceš, Clayi."
,,Chci. Opravdu chci."
,,Víš, co si budou lidi říkat?"
,,Ne. A je mi to jedno."
,,Protože to je pro tebe lehčí, co?" zdálo by se, že postupně ztrácí poslední zbytečky vyrovnanosti, ale ta už ji opustila dávno. ,,Protože ty nejsi třídní kurva."
,,Neříkej to!" sám byl znechucen těmito pomluvami, kterým nevěřil, nebo alespoň nechtěl věřit  ani slovo.
,,Všichni to říkají!"
,,Já to neříkám!"
,,Jo, říkals to! Když jsi viděl tu fotku..."
Hlavou mu probliklo, jak jejímu dlouhovlasému já na začátku předešlého roku říkal, že je někdy lepší počkat.
,,Ale nevěřil jsem tomu!" neudržel se a vyjel na ni, pak ale semkl rty, lehce zavrtěl hlavou za sbírání kousíčků jeho vlastního klidu dohromady. ,,Chvíli jsem byl naštvanej. Protože jsem na Justina žárlil. A měl jsem vztek na tebe, že jsi chtěla jeho a ne mě. Byl jsem pitomej a mrzí mě to. Miluju tě. A nikdy ti neublížím. Nikam nejdu." Pomalu se na něj otočila a upřela na něj svoje zaslzené oči. ,,Clayi..."
,,Ne teď a ani nikdy. Miluju tě, Hanno." ,,Clayi..." nedokázala ze sebe vydat žádné jiné slovo. Slzy jí začaly stékat po tvářích, jak se k ní zezadu přivinul a objal ji kolem krku. Svýma rukama hladila ty jeho. Začali se spolu mírně pohupovat, jako do rytmu nějaké písně...

V tu chvíli se rozrazily dveře a do pokoje se začal drát Justin spolu s Jessicou, která se už sotva udržela na nohou. Jejich nesrozumitelné brblání, vykompenzované hlasitostí onoho žvatlavého projevu zmrazilo Claye s Hannou na místě. Oba dva se hlavou otočili, ale jinak zůstali ve své původní pozici. ,,Woah, woah, sorry! Jess, jdeme zpátky, nebudeme hrdličky rušit!" zvolal Justin, překvapivě docela srozumitelně a rozesmátou Jessicu vyvedl zpět z pokoje, nechajíc "hrdličky" osamotě. ,,Jsou hrozně opilí," rozesmála se Hannah i přes sotva zaschlé stopy slz po celé její tváři. ,,Jo... a ty taky," zkonstatoval, snad trochu suše, ale s nádechem ustaranosti Clay a pomalu z ní sundal ruce. Otočila se na něj a snad ve zděšení, že by ji teď chtěl opustit, její ruka vystřelila naproti té jeho. Pohotově ji svou rukou za tu její vzal a pomohl jí vstát. Pomalu ji vyvedl z místnosti a po schodech dolů.

Konečně se dostali pryč z Jessičina domu, ze kterého zněla nahlas hudba. I tady byla ohlušující. ,,Čaute hrdličky!" zavolal na Claye s Hannou Jeff. ,,Koukám, že jedný z vás zastřihli křídla," broukl posměšek k Hanně, která na Clayovi de facto jenom visela a nebýt jeho podpory, asi by se svalila na čerstvě posekaný trávník. ,,Moc vtipný," přešel Clay poznámku s uznalým výrazem, očividně myšleným ironicky, ale pak prohodil: ,,Nemohl bys nás odvézt domů?" ,,Jasný, co bych pro mladou lásku neudělal!" mrknul na Claye. Od něj se mu ale už žádné reakce nedostalo, neboť usínající Hannah mu poklesla v náručí. Clay ji pohotově vzal do náručí. Nesl ji opatrně jako princeznu až k Jeffově autu. Tam ji posadil na zadní sedačku a sám si sedl vedle ní. Pomalu se sesunula k němu na stranu a hlavu si instinktivně položila na jeho rameno, rukama mu objala tu jeho.

Celá cesta se táhla, snad kvůli pomatení smyslů přemírou alkoholu, či kvůli tomu, že Jeff řídil velmi zvolně. ,,Kde vůbec bydlí?" směřoval otázku ke Clayovi, který mu sdělil adresu. Jeff prudce zabrzdil, až sebou Clay s Hannou prudce trhli. Volnou rukou ji zachytil a dál už ji nepouštěl, a ona, ačkoliv očividně v hlubokém spánku, pozvedla nepatrně koutky svých úst. ,,Woah, promiňte, nechtěl jsem brzdit tak prudce, " houknul dozadu Jeff. ,,Za chvilku tam budeme," a s těmi slovy šlápl na plyn.