Oslepilo mě světlo. Myslel jsem, že jsem pro tebe jako další neznámý člověk. Opustil jsem tě a doufal, že zapomenu a ty už si nevzpomeneš. Udělal jsem chybu a litoval jsem ji. Miluju tě, Jung Hoseoku, a už nikdy tě neopustím. Taky jsi mi chyběl.
××××××××××××××××××××××××××××××××
Aaaaa~ konec...
Snad jste z toho nějaký ten příběh vyvodili ^^ mozna ještě vydam kapitolu s vysvětlením, ale to fakt jen pokud nebudu lina :D
Děkuji všem za komenty a voty a snad u jiného příběhu ahoj~
ČTEŠ
I Miss U|| Vhope
FanfictionNení těžké zapomenout. Jeste těžší je si vzpomenout. !Varování¡ •short story=krátké kapitoly •boy×boy •nejspíš to nedává smysl
