Hero || Markson - GOT7 ||

~Hero~

Tahle povídka je na přání bea_is_a_penguin- >.<

Snad se bude líbit ^^

~~~

Mark seděl u sebe v pokoji a pozoroval dění za oknem. V dormu už vládlo ticho, které přerušovalo jen bubnování kapek na velké okno. Nemohl usnout. Čekal na Jacksona, až se vrátí z tréninku. Zůstával ve studiu déle než ostatní. Při dnešním tréninku udělal několik chyb, ale nikdo mu to nevyčítal. Kroky byly nové a teprve se je učili, ale Jackson si usmyslel, že to všem kazí a že potřebuje více cvičit. Mark se mu to snažil rozmluvit, stejně tak i Jaebum, ale Jackson byl moc tvrdohlavý a nedal si říct.

Mark si povzdechl a podíval se na digitální hodiny na nočním stolku. Bylo už po desáté hodině a on začínal mít o Jacksona strach. A jako naschvál začalo pršet ještě více než předtím. Z dálky byly vidět první blesky doprovázené hromy. Markův strach o Jacksona ještě vzrostl, když si uvědomil, že se Jackson bojí bouřek. Přitulil si k sobě Coco, která vyskočila na postel a dožadovala se jeho pozornosti, jako by vycítila jeho obavy.

Po několika dlouhých minutách se Mark rozhodl, že Jacksonovi zavolá a zjistí, jestli se něco nestalo. Už se natahoval pro mobil, ale najednou se rozezvonil sám. Na displeji se objevilo Jacksonovo číslo. Mark neváhal a hned hovor přijal. ,,Jacksone! Kde jsi?! Stalo se ti něco?! No tak Jacksone!" z telefonu se ozývalo jen hlasité dýchání. Mark si nervózně prohrábl vlasy. ,,M-Marku..." ozval se Jacksonův roztřesený hlas plný strachu. Něco bylo špatně. ,,Co se děje? Jackie mluv se mnou..." Mark nevěděl, co má dělat. Měl takový strach. ,,Marku, já nevím, kde jsem!" vykřikl nešťastně Jackson a tiše vzlykl. Mark vytřeštil oči. ,,Jackie uklidni se. Popiš mi svoje okolí, ano?" Na druhé straně byl slyšet roztřesený nádech a po chvíli se Jackson dal do popisování. Od kontejnerů, které stály na konci slepé uličky, až po budovy kolem něj. ,,Za chvilku jsem u tebe. Myslím, že vím, kde jsi." řekl Mark klidným hlasem a hned vyskočil z postele, vzal si na sebe mikinu a bylo mu úplně jedno, že zbytek jeho outfitu tvoří tepláky a vytahané tričko na spaní. Obul si první boty, které mu přišly pod ruku, popadnul klíče od dormu a vyběhnul ven. Trochu se otřásl zimou, kvůli chladnému počasí a dešti. Když si vzpomněl na Jacksona, přidal do kroku, stáhl si kapucu více do čela a rozběhl se po poloprázdné ulici.

~~~

Když Jackson zabloudil pohledem na hodiny na stěně. Zhrozil se nad tím, kolik už ukazovaly. Uklidil si svoje věci a naházel je do tašky. Zkontroloval jestli má všechno a vyrazil ven. Roztřásl se zimou, když se mu do těla opřel studený vítr. Měl si vzít teplejší oblečení.

Pohlédl k nebi. Na obličej mu začaly dopadat první studené kaply začínajícího deště. Tohle mu ještě chybělo. Zamračil se a nasadil si kapucu. Rozešel se rychlým krokem domů. Už se nemohl dočkat až si dá sprchu a potom zaleze do postele. Tak moc se těšil až uvidí Marka. Byl naštvaný. Poslední dobou na sebe nemají vůbec čas a ještě ke všemu mu teď nejde ta pitomá choreografie. Zdeptaně si povzdechl. Už aby byl doma.

Najednou do něj někdo surově narazil ramenem. ,,Jsi úplně blbej?! Co si o sobě myslíš?! Čum na cestu debile!" začal vyšilovat muž a rozkřikovat se na celou ulici. Táhl z něj alkohol. ,,Nemám se za co omlouvat!" odsekl naštvaně Jackson. Muž se jen zlověstně pousmál a popadl Jacksona za mikinu. Začal ho táhnout do postranní uličky, kde nesvítila skoro žádná světla. Jackson překvapeně zalapal po dechu a začal sebou škubat. ,,Hej! Nech mě sakra na pokoji!" snažil se vykroutit z pevného a nepříjemného sevření a u toho křičel jednu nadávku za druhou. Kdyby nebyl unavený po tréninku, určitě by mu jednu vrazil.