Lina

1.

Probudilo mě sluneční světlo. Paprsky, který prorážejí mezi žaluziemi. Je školní den a Já zase musím vstávat, kdybych aspoň nemusela dojíždět, ale aspoň se aspoň dostanu do města, jestli se dá tomu tak nazývat. Vylezu z postele a kouknu na hodiny, mám zase 14 minut. Omg. Nikdy nevstanu včas. Rychle běžím do koupelny opláchnout si obličej a vyčistit si zuby. Učešu se, nahodím trochu řasenky a vezmu na sebe své oblíbené černé šortky s růžovým tílkem a obyčejnými teniskami. Popadnu tašku a běžím na autobus. Stíhám zase jen tak, tak. ,,Čau Leno, zase si zaspala co? Mám to říct mámě?" Zaprudil bratr, který byl na zastávce zase včas. Já jen obrátím oči v sloup a odpovím mu arogantním stylem ,,nazdar".  V autobuse si sedám co nejvíc do předu, protože bratr chodí co nejdál a opravdu mi s ním stačí jen cesta do školy. Bratr se jmenuje Nic, vlastně Dominic, ale říkáme mu jen Nic. Je o 4 roky mladší jak Já a je tak otravnej. Oni jsou vlastně všichni otravný!! Mám totiž celkem 3 mladší sourozence Nic, Lucy a Matthew. Ten nejmladší se ještě dá, ale Nic a Lucy? Bože, neumí nic jiného než žalovat mámě!
A ejhle, když už se zavírali dveře autobusu, tak doběhl Marco. To je kluk, který po mne touží. Prostě je zamilovanej, ale mi se nelibí.
,,Ahoj Leno, můžu si sednout k tobě?" Vyrušil mě z mojich myšlenek Marco.
,,Jo jasně, sedni." Odpovím.
Marco: ,, Jak se máš? Já dneska trošku zaspal, ale to asi kvůli tobě, protože jsem nad tebou přemýšlel dlouho do noci.
Lena: ,, Já se mám dobře, ale važně mě nebaví tohle poslouchat hnedka po ránu. Myslela jsem, že tohle jsme si už vyjasnili!"
Marco: ,, Ale no tak, nekřič po mě, nemyslel jsem to zle. Něco jsem ti přinesl, koukej."
Cosi vytahuje z tašky a podá mi balíček s růžovou mašlí.
Lena: ,, Co to je?"
Marco: ,, Dárek, rozbal si ho až doma!"
A usměje se. Konečně vystupujeme. Rozloučím se s Marcem a Popadnu Nica a jdeme směrem k trafice, kde na nás čeká moje nejlepší kamarádka Ann. ,,Co jsi to dostala? To je tvůj kluk? Mám to říct mámě? A Já to všem řeknu..." začal prudit Nic, ale Já jsem ho ignorovala.
Lena: ,,Ahoj Ann" a obejmu jí.
Jak už jsem řekla, Ann je moje nejlepší kamarádka a spolu sedící v lavici. Sveřuju se jí uplně ze vším, je to takový můj deníček.
Ann: ,,Ahoj Leno" vrátí mi objetí. ,,Ahoj Nicu" a dá mu letmý pohlavek.
Nic zabručí a odpoví.
Když jsme vyprovodily Nica a sami dorazily do tridy, tak jsem rychle potřebovala Ann vzdělit tolik věcí o Dennisovi. Dennis je kluk, který se mi hodně libí a já jsem do něho zamilovaná. Každý den chodíme spolu ven a já jsem vždycky, tak šťastná, ale teď se něco stalo.
Ann: ,,Tak povídej, už se nemůžu dočkat, až mi povíš, jak pokračuje Vaše kamarádství.
Lena: ,,No já nevím jestli ti to můžu říct, pořád se nemůžu z toho oklepat."
Ann: ,, A co se stalo? Dal ti pusu?" začne se smát.
Lena: ,, No..."
Ann: ,, Tak povídej!"
Lena: ,, Vyspali jsme se spolu" pokrčím rameny.
Ann: ,, Děláš si srandu!?" začne rudnout. ,,Však ti je 13!"

Pokračování příště, jestli mám pokračovat, tak mi napište do komentáře! :-)