-2-

28 2 1
                                    

Šla jsem tedy domů a cestou jsem přemýšlela co doma říct, aby mě pustili do parku. "Řeknu jim že jdu s kamarádkou ven" promítala si v hlavě. Po asi pěti minutách cesty mě zastavil strýc a zeptal se jestli nechci svést domů. Samozřejmě, že se mi nechtělo jít pěšky a tak jsem řekla, že se určitě svezu. Z okna auta jsem uviděla něco, co mě dost vyděsilo. Viděla jsem Filipa jak se pustil do bitky s nějakým cizím klukem. Řeknu strýcovi, ať mě tam vysadí, ale ten se bojí že bych se do toho sporu pustila s něma a tak mu řeknu že se nemusí bát. Vysednu z auta a kluci přestali a začali se na mě provinile dívat. "Co tady jako děláte?" Řekla jsem naštvaně. No my....my jsme si tady povídali a najednou jsme se do sebe pustili, řekl ten cizí kluk, který se jmenoval Jakub. "Ne to není pravda!" dodal Filip. Ono to bylo nějak tak.....pravda je, že jsme si povídali a najednou mi Jakub řekl, že se postará o to aby Sofinka byla jeho. "Cože!!! Ne! Vždyť tě ani neznám!" Už mě znáš Sofi. Začala jsem se omlouvat Filipovi, že jsem to všechno sváděla na něho že napadl Jakuba, ale najednou....došlo mi jak by to mohl udělat. No dál jsem to dal neřešila a šla jsem domů a za chvilku ke mě přiběhl Filip a chytl mě za ruku. Já jsem se lekla a vytrhla jsem ji. On si myslel, že mi nějak ublížil a tak se mi začal omlouvat. "Ne v pohodě jen jsem se lekla" a podala jsem mu ruku. Došla jsem domů a řekla jsem mamce, že jsem se domluvila s holkama do parku. První mě nechtěla pustit, ale po hodině přemlouvání si mě maminka zavolala a řekla.............volala mi teta že jedeme do aquaparku. "Mamí, prosíííím pusť mě s holkama!" No tak dobře Sofi. Tak můžeš jít ve dvě hodiny. "Děkuju mami!!!" O tři čtvrtě na dvě jsem se začala upravovat a co se nestalo.....nemohla jsem najít taštičku s těmi věcmi co si plácám na obličej. Byla jsem v šoku a hledala jsem po celém pokoji, ale problém byl v tom, že tam byl neskutečný nepořádek. No tak jsem řekla bez make-upu to snad zvládnu. Tak jsem si nachystala kabelku, otevřu ji a co nenajdu, hned vidím tu pestrou taštičku. Jenže už jsem to nestíhala a tak jsem si dala jen řasenku a balzám na rty, trochu jsem si natočila vlasy a šla jsem. Teď jen slyším známý zvuk z mobilu. Vytáhnu mobil a volá mi číslo Filípek ❤ zvedla jsem to a ozvalo se "ahojky už jdeš?" Nemohla jsem říct, že jsem teď vyšla a tak jsem řekla, že mě zdržela nějaká paní. Za deset minut jsem došla na místo a uviděla jsem ho. Měl ruku za zády a šel ke mě opatrně. Šli jsme si sednout na lavičku a on mi řekl "to co jsem ti chtěl říct, je to, že tě miluju." A z pozadu zad vytáhl bonboniéru. Zůstala jsem jako opatřená. Najednou mi zazvonil telefon, vytáhla jsem ho z kapsy a vidím, že mi volá mamka. "Co se stalo?" Zeptala jsem se sama sebe.

--------------------------------------------------

Další díl je na světě doufám, že se líbí :D v dalším díle zjistíte, proč ji zavolala mamka.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 01, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Zamilovaná SofieKde žijí příběhy. Začni objevovat