Profesionál a Amatér

Profesionál

Profesionál byl štíhlý, vysoký a docela pohledný člověk. Věnoval se hudbě. Vždycky rád zpíval, šlo mu to, měl výborný sluch a od jakživa se snažil hrát na všechno, co mu přišlo pod ruku, cvičil, piloval techniku, prohluboval cit. Stal se mistrem teorie a zdárně ji prováděl v praxi. Studoval, probíral noty. Jeho specialitou byl klavír a violoncello, věnoval se však i jiným nástrojům a kromě toho všeho zvládal hudební nauku, komponoval, noty psal i s rytmikou bez váhání. I na zpěvu si dával záležet, probíral dechová cvičení, aby si zvětšil rozsah a uměl své hlasivky lépe ovládat.

Profesionál byl jednoduše schopný ve všem, co se jeho týkalo na velmi vysoké úrovni.

Jednou, když se potuloval svým světem, s příčnou flétnou u rtů pískaje si propracovanou melodii, narazil na něco, co se mu nezdálo. Na zemi leželo cosi matného a červeného, zdálo se to být z plastu a ztracené. Ustal v hraní, zadíval se na červené tělísko a dřepnul si k němu. Bylo to zlomené trsátko, chyběl mu nejostřejší roh a bylo zaprášené, jakoby po něm někdo šlapal. Profesionál si ho přiblížil k očím, aby si ho detailněji prohlédl, bylo poškrábané. Taky v sobě mělo (a toho si všiml hned) dvě dírky, kterými byl provléknutý kus přetrženého provázku. Profesionál byl zmatený a mírně znechucený. Kde se v jeho světě vzalo takovéhle trsátko? Věděl, že ta jeho jsou všechna tam, kde mají být, včetně těch zlomených a opotřebovaných.

,,Moje trsátko!" vyrušil Profesionála sice nadšený, ale přeci jen trochu ustaraný hlas.

,,Tys našel moje trsátko!"

Profesionál vzhlédl a díval se na člověka, který se k němu rozběhl. Zastavil se pár kroků od něj a na moment si jenom vyměňovali pohledy, jeden odměřený a arogatní, druhý přívětivý a veselý.

,,Vrátíš mi to trsátko, prosím?"

Profesionála ten milý a energický hlas docela překvapil a tak na pár vteřin jenom zíral do očí mluvícího, potom se ale vzpamatoval.

,,Jo, jasně, promiň, tady ho máš," podal mu ho. ,,Kdo jsi?" zeptal se sledujíce druhého, jak kontroluje, prohmatává a následně si uvazuje trsátko kolem krku.

,,Já jsem Amatér, ty?" vzhlédl.

,,Profesionál."

Amatér ustal v prohlížení trsátka a podíval se druhému do očí. Chvíli si ho měřil a potom se usmál.

,,Těší mě!" podal mu ruku.