Kdysi dávno, si jeden muž zašel do lesa na lov. Jak padla noc, zjistil, že je v neznámé části lesa. Šel a šel, ale nedokázal najít cestu domů. Po bezcílném toulání temnotou, nakonec dorazil k malé pasece, kde byla stará, polorozpadlá chata. Unavený a otrávený, se rozhodl, že zde zůstane přes noc.
Když přišel blíže k chatě, zjistil, že dveře jsou polootevřené. Nahlédl dovnitř, a viděl, že je chata prázdná, ale byla zde postel a oheň v krbu. Lovec ulehl na postel a rozhodl se, že přespí. Kdyby přišel majitel, zeptal by se o povolení až ráno.
Ležel na posteli, rozespalý, díval se okolo a překvapivě zjistil, že na zdech visí rodinné obrazy, všechny zarámované a v neuvěřitelných detailech. Vypadaly jako živé a bez výjimky, každý byl ošklivý. Podivné obličeje na portrétech v něm vzbuzovaly pocit neklidu. Byly namalované jako by se snad dívaly přímo na něj. Bylo to děsivé.
Rozhodl se, že jediný způsob bude otočit se směrem ke zdi, a vše ignorovat. Dal si kabát přes hlavu a pomalu usnul.
Ráno se lovec probudil v chatě prozářené ranním sluncem. Když vstal, neviděl žádné obrazy na zdech, pouze okna...
