~Save me~ (BTS FF)

1. Nejhorší let

S trhnutím jsem se otočila a v duchu zaklela. Zatracená Gin. Pokusila jsem se o to nahodit, ale i já poznala, že není tak upřímný a přívětivý, jaký jsem ho chtěla mít. Promnula jsem si ucho a čekala, že mě čeká dlouhé kázání a vyčítání manažera, který se vrátil, aby zkontroloval naši práci. A já se hádala s Gin, která si vysedávala na zaprasené kuchyňské lince.

,,Promiňte, pane. Jenom jsme-" Zarazila jsem se, když jsem si všimla, kdo stál ve vchodu do kuchyně spojené s jídelnou. Tři kluci zhruba našeho věku.

Jeden si nás měřil nejistým pohledem, který v sobě měl špetku zděšení. Zato druhý vypadal, že si naši hádku to náramně užíval a čekal, jestli se bude dít ještě něco. Když jsme mezi sebou s Gin neprohodily už ani slovo a pouze jsme civěly, jeho široký dětinský úsměv zmizel a  vyčítavě se podíval na nejmenšího z nich. Ten na sobě nedal znát ani pozitivní, ani negativní emoce.

Najednou se za nimi objevila Don. ,,Nevěřili byste, co jsem právě našla..." Její pohled putoval od nás a skončil u dvou kluků u dveří. Ztvářila se všelijak a zvedla levou ruku, ve které držela- palcem a ukazováčkem- použité spodní prádlo. ,,Čí to je?" Zeptala se výhružně.

Kluk na levo se začervenal a nejistě se přihlásil. Don pokývala hlavou a nebezpečně se usmála. Nervózně jsem přešlápla z nohy na nohu. Připravovala jsem se na to, co udělá. Nestačila jsem mrknout, a rudé Supreme boxerky již nebyly nadále v její ruce. A upřímně si myslím, že se na hlavě zděšeného mladíka vyjímaly mnohem líp.

Chlapec na pravé straně propukl v záchvat smíchu. K mému překvapení se usmál i ten uprostřed. Snažila jsem se být seriózní, ale když jsem viděla jeho výraz, když si sundaval trenky z hlavy, zacukaly mi koutky a já měla co dělat, abych se nezačala smát ubohému chlapci, který byl zároveň pravděpodobně jeden z mých šéfů.

Prostřední z nich se teď smál tak, že odhaloval svoje zuby. Byl děsivý. Děsivý, ale určitým způsobem roztomilý. Zatřásla jsem hlavou, abych vyhnala nevhodnou myšlenku z hlavy a snažila jsem se najít slova. ,,My jsme tady-" ,,Manažer Sejin nám to oznámil. Jsem Min Yoongi. Tohle je Jeon Jungkook," ukázal na chlapce po svojí levici, který byl stejně červený jako spodky, které svíral v ruce. ,,a tohle je Kim Taehyung." ,,A kde máte ten zbytek. Bylo nám řečeno, že uklízíme pro sedmičlennou skupinu." Vložila se do debaty Gin a konečně seskočila z kuchyňské linky.

,,Měli by dorazit každou chvíli." Promluvil Taehyung hlubokým hlasem. Proklouzla jsem kolem Jungkooka, prošla přes jídelnu do obýváku a našla dalšího člena téhle povedené skupinky, jak se válí na sedačce v nadmíru nepřirozené poloze. Pootočil hlavu a podíval se na mě. ,,A ty jsi který?" Založila jsem si ruce na prsou. Z chodby se z ničeho nic ozvaly hlasy, které se celým bytem nesly až do obývacího pokoje. Muž na pohovce se posadil a přesto že byl zjevně unavený z dluhé cesty, usmál se.

,,Jung Hoseok." Pronesl a mírně se uklonil. ,,A ty jsi?" Naklonil hlavu na stranu a čekal na odpověď. ,,U-uh... Já jsem Shin Jiseo." ,,Aha, těší mě, Jiseo." Pořád se usmíval. Přišlo mi, že z něj únava opadla a že se usmíval zařivěji než předtím. Yoongi, Taehyung, Jungkook a Hoseok.

Za chvilku do obýváku vtrhli  tři zbývající členové skupiny a hned za nimi Yoongi, Taehyung  a Jungkook. Don se přivalila do pokoje jako velká voda a jak bylo jejím zvykem, začala vyzvídat, nadávat na bordel v bytě a snažila se z ostatních dostat informace, aby je pak měla čím vydírat.

,,Nechcete nám o sobě něco říct, dívky?" Zeptal se nejvyšší z nich. ,,Jsme uklízečky!" Vykřikla Don a utřela si ruce do hadru. ,,Jste kosmetičky podlahových krytin." Opravila ji Gin, která si prorazila cestu do místnosti. ,,Nikdy jsme uklízečky nepotřebovali. Vždycky jsme si vystačili sami." Odfrkl Yoongi, který už si stačil sednout na jedno z křesel.

,,Vždycky. Ale jak jsme se doslechly tak to ten, který vám dělá matku, přestává zvládat." Poznamenala jsem chladně a stoupla si před sedícího Yoongiho. Ten jenom vzhlédl a pohrdavě si mě prohlédl. Zmetek jedna mizerná!  Pomyslela jsem si a prohlédla si ostatní v místnosti. Panovala tu napjatá atmosféra a tíživé ticho ovládlo všechny přítomné.

,,Já jsem Kim Namjoon." Prolomil ticho ten nejvyšší, Namjoon, a udělal krok ke mně. ,,Kim Seokjin a Park Jimin." Představil nám dva zbývající členy té povedené sebranky prasat a podrbal se zezadu na krku. Když ani jedna z nás nepromluvila ani slovo, pokračoval v proslovu.

,,Yoongi umí být občas trochu... Rozmrzelý. Hlavně když se špatně vyspí." Usmál se omluvně Namjoon a podíval se na podřimujícího Yoongiho.

,,Jaký byl let?" Zajímala se Don.

,,Let byl... Náročný." Pípl Jungkook a odvrátil se od Don, která na něj házela -Ještě jednou najdu pod tvojí postelí špinavé spodky, tak si mě nepřej- pohled.

,,Náročný? NÁROČNÝ!?" Vystřelil Yoongi z křesla. ,,Byl to ten nejhorší let, v nejhorším letadle, z nejhoršího letiště, v nejhorším státě, který jsem za svojí pitomou kariéru prožil!" Zaječel, zaběhl do svého pokoje a třískl za sebou dveřmi.

Ozvala se rána, a pak se v apartmánu rozhostilo hrobové ticho.

,,Kreténi! VŠICHNI JSTE KRETÉNI!" Ozval se ještě Yoongi a pak zaznělo hlasité žuchnutí.

,,Yoongi se špatně vyspal." Zasmál se nervózně Hoseok a protáhl si nohy.

,,JÁ JSEM SPAL KRÁSNĚ, JASNÝ?! NIKDY SE MI NESPALO LÍP!" Vřeštěl dál naštvaný Yoongi.

,,To určitě." Zašeptal Namjoon a snažil se potlačit smích

,,Já to slyšel!" Zahulákal o něco klidněji než dodal: ,,IDIOTE."

Chlapci se na sebe navzájem podívali a pak přesměrovali svůj pohled na nás tři.

,,Jak dlouho bude trvat, než se uklidní?" Zeptala se klidně Gin.

,,Těžko říct. Dokud se nevyspí do růžova." Odpověděl jí Jimin

,,JÁ SE NEPOTŘEBUJU UKLIDŇOVAT, VY BANDO IGNORANTŮ!" Teď už se nikdo neubránil úsměvu.

,,Možná bych mu měla jít předčítat pohádku, aby se mu líp spinkalo." Navrhla jsem schválně hlasitěji a počkala si na ryk z pokoje.

,,ZKUS TO, A NEDOŽIJEŠ SE ZÍTŘKA."

Vydala jsem se k jeho pokoji a zastavila se přede dveřmi.

,,Tři kopce? Speciální medicína? Nechám tě vybrat si jakou pohádku chceš, Yoongi!" Oznámila jsem mu provokativně  a Taehyung měl co dělat, aby se nesmál nahlas.

Yoongi chvíli neodpovídal, než se z pokoje ozvalo tiché: ,,Tygr, muž a zajíc."