Začít znovu

2.

Melissa

Vždycky jsem tetu Jenny, mladší sestru mojí matky, obdivovala. Andreu měla ve svých šestnácti a kluk, který jí slíbil lásku až do smrti,utekl. Stalo se jí to na střední, kdy bydlela u nás kvůli studiím. Odjela pak za babičkou a dědou, kteří jí ve všem podpořili. Dálkově pak studia dokončila a i s Andreou zůstali s prarodiči a pomáhali jim. Proto jsem teď byla ráda, že jsou všichni šťastní. Často jsem si se všemi skypovala, ale nic se nevyrovná opravdovému setkání. Teta Jenny mě objímala několik minut a ujišťovala mě, že tady už jsem doma. Její úplná kopie Andrea pištěla radostí, že mě vidí. Měla stejně blonďaté vlasy jako Jenny, až na pár černých melírů. Pomohly mi vybalit a vyprávěly, že babička s dědou jsou zrovna v obchodě.

TetaJenny připravovala večeři, když přijela babička Lily a dědaJohn. Měli upřímnou radost z toho, že mě vidí. A já se tu cítila vážně příjemně. Cítila jsem se tu doma.

Dlouho jsem jim musela vyprávět o cestě a o škole, hudební konzervatoř,kterou jsem úspěšně dokončila před několika dny. Nevadilo mi to. Byla jsem ráda, že je to zajímá. Slíbili, že když jsem konec školy neoslavila tam, tak tady ano.

Nakonec jsem se šla s dědou podívat do stáje. Měli koně a asi dva psy. Vlčáka Montyho a Andreina bišonka Goldie. Pak jsem si dala sprchu  a šla spát. Byla jsem vážně utahaná.

Další den jsem si pořádně prohlédla svůj pokoj. Přede mnou sloužil jako druhá pracovna. Byl krémově vymalovaný a postel, psací stůla skříně byly ze stejného dřeva. U stolu jsem měla svoji sněhově bílou kytaru podepsanou od všech mých spolužáků a profesorů. Všimla jsem si podpisu v srdíčku – Henry. Cítila jsem, jak se mi kolem srdce omotává ruka, která mu bránila bít.Rychle jsem si proto oblékla žluté letní šaty s černým páskem,vlasy si svázala do culíku a vyrazila dolu do kuchyně. Na schodech jsem se setkala s bišonkem Goldie. Pohladila jsem ji. Doufala jsem,že si na mě pejsci rychle zvyknou. V kuchyni už byla teta Jenny,tak jsem jí pomohla se snídaní. Jak jsem v průběhu poledne zjistila, Jenny tu pracovala ve finančictví. Někdy sem totiž chodili lidé na projížďky, hlavně v létě. Babička vyprávěla,že se tu všichni znají a proto tu už většina ví o mně.

Před obědem šla Andrea na procházku se psama k sousedům pro čerstvé kravské mléko. Každé ráno zase chodíval děda pro čerstvé pečivo k Mattymu do pekárny. Tohle přátelské město se mi opravdu líbilo. Těšila jsem se proto, až na oběd vyrazíme do Garry's House, kde oslavíme úspěšný konec mé školy.

Garry's House byla útulná restaurace s milým personálem. Vlastnila to tu rodina Thomasových a jméno Garry's House bylo podle jejich pradědečka, který tu žil. Když jsme se usadili, přišel k nám černovlasý mladík a usmál se na nás: „Rád vás vidím,Whiteovi,"

„Ahoj,Garry," usmála se Andrea: „Sám majitel podniku," mrkla pak na mě.

„Koukám,že máte nového člena," podíval se na mě.

„Melissa,"usmála jsem se a on mi potřásl rukou: „Garry. Tak co vám můžu nabídnout?"

„Něco velkolepého. Oslavujeme úspěch Absolutia," řekl dědeček a já vyprskla ve smích: „Absolutoria, dědo," opravila jsem ho a všichni se zasmáli.

„Gratuluju. Vím přesně, co vám donesu. Na účet podniku, samozřejmě,"Garry odešel a vrátil se s namíchanými drinky.

„Hej,Garry. Potřebuju kafe. A sebou. Díky," zavolal muž v obleku. Pakpřišel k nám: „Už jste slyšeli, co bude dnes večer?"

„Ridgi,co bude dnes večer?" zeptala se Jenny.

„Oslava návratu Aarona Hilla. Pořádá to starosta. Všude to rozhlašuje,"odpověděl muž. Pak mu Garry donesl kávu a muž to celé zopakoval Garrymu.

„Já vím, Ridgi. Aaron je můj nejlepší kámoš. Kdyby přijel a nestavil se na jedno, schytal by to,"

„Musíme tam jít. Prosím, mami," žadonila Andy.

„To víš, že jo. Nemůžeme si to nechat ujít," ujistil ji děda:„Už tak dlouho jsem ho neviděl. Byl tak podobný svému otci,"

Příště už to bude zajímavěhší, slibuju :)

Budu ráda za ohlasy!

Vaše Alaine:)