Streamer

Kapitola 2. - Jednou nohou v pekle

Myslíte si, že problémy ustanou pokud se matka se synem rozhodou odstěhovat? Tak to je omyl.

Situace mezi otcem a matkou byla natolik vážná, že se jednoho krásného dne matka rozhodla sebrat nejdůležitější věci a se synem odjeli k rodičům otce se kterými měla dobrý vztah. Je jasné, že toto otce velice rozčílilo, ale nemohl nic udělat. Syn bohužel musel změnit školu jelikož ta součastná byla daleko a tudíž musel odejít ze třetí třídy základní školy do jíné, která se nacházela nedaleko ve městě. Zapadnout mezi nové žáky bylo těžké a neobešlo se to bez posměšků a šikany. Během půl roku se otec pokoušel navazovat kontakt a neobešlo se to bez hádek a vydíraní. Bylo jasné, že takhle to dál nepůjde a syn s matkou se odstěhovaly k jejím rodičkům kteří bydleli také kousek od města kde chodil syn do školy. Matka podala návrh na rozvod a otec naštěstí souhlasil. Soud proběhl na ostří nože a otec se ohraňoval tím, že synu občas taky něco koupil. Jak trapné. Nicméně čas plynul a vše se ustálilo. 

Jednoho krsného dne přiběhla matka za synem a oči měla plné slz. Nemohla ani mluvit. Nakonec synu oznámila, že se jeho otec vyboural na motorce, když se vracel z hospody kam si jel koupit cigarety. Jenom jednou jedinkrát jel bez helmy a bylo to pravé teď. Cesta kde se vyboural byl jeden veliký kopec a na štěrku který byl na silnici otec nezvládl řízení a přepadl přes řidítka. Při dopadu se těžce uhodil do hlavy o veliký kámen který byl ve křoví u silnice. Ležel zde nejméně tři hodiny než ho našel pošťák který zde naštěstí chodil v tu dobu pořád pěšky.

Otec zkončil v komatu a toto byla rána pro celou rodinu. Ať udělal co udělal. Otce museli operovat a jelikož mu natékal mozek muselo se přistoupit k odebrání lebečních kostí aby se mozek uvolnil. Vypadal strašně. Měl pouze půl procenta na přežití.

Matka s otcovím bratrem ho chodil navštěvovat každý den. Syn se pokaždé ptal jestli už se tatínek probudil. Matka mu vždy ve slzách odpověděla, že ješte spinká. V tomto stavu byl otec několik měsíců než se sám probudil. Neuměl mluvil. Nepoznával lidi. Nemohl se hýbat. Vážil třicet kilogramů. Jediné koho poznal byl jeho syn který se jako osmiletý chlapec šel podívat na svého otce který připomínal spíš zrůdu nežli člověka. Chlapec si pamatuje do dnes jak se otec rozbrečel když ho uviděl. Mumlal nesmysl za nesmyslem. V tom co říkal nebyl ani náznak lidské řeči.

Uplynulo několik měsíců a otec se mohl vrátit domů s tím, že se o něj bude matka starat. Myslal si totiž, že se změní, že ho ta nehoda ponaučí a on si bude vážit rodiny a života. Vynášela mu nočník a učila ho znovu chodit. Učil se rozpoznávat tvary, barvy, předměty. Byl jako malé mimino. Všechno to mělo veliký dopad na mysl chlapce. Bál se svého otce. Je třeba říct, že v 9 letech ještě neplakal. Byl téměř bez emocí a úsměv mu byl skoro cizí.

V tu dobu proběhlo další stěhování do jiné vesnice kde se matka o otce starala. Otec začal přibírat na váze a pomalu začal mluvit. Jeho chování bylo horší než před nehodou protože jeho povaha se vůbec nezměnila a k tomu všemu měl neustálé bolesti hlavy na které nepomohl žádný lék. Byl hrubý, sprostý, ale matku netloukl jelikož na to neměl sílu. Takto to trvalo nejmíň dva roky a za tu dobu se otec naučil vše potřebné aby se o sebe postaral sám.

Chlapeci bylo jedenáct let a s matkou se odstěhoval do malého bytu ve městě kousíček od jeho školy. Matka měla práci v jiném městě a chlapec se musel učit žít v podstatě sám od rána do večera. Jinak to nešlo. Toulání po ulicích do večera. Rvačky v tak mladém věku. Cigarety. To byl jen začátek všeho. Matka si později našla nového přítele z města kde pracovala a nakonec došlo na stěhovaní.....

To ještě netuší, že teď vkročila i se synem do opravdového pekla.

Poznámka: Co se týče hraní her a podobně. Chlapec už v tu dobu měl počítač a když už se ukázal doma trávil na něm veškerý čas. Byl to čas her jako Need for Speed 1,2, Half Life, World of warcraft které hraje do dnes.

Chlapec o kterém se píše: http//twitch.tv/nemytyracekk