II.

10 2 4
                                    

Když jsem se vrátila na hotel máma ještě nespala.

,,Kde jsi byla tak dlouho, víš jak jsem se o tebe bála?" zeptala se mě máma. 

,,No šla jsem se jenom projít po pláži, trochu jsem zavzpomínala na dětství a popovídala jsem si s tím plavčíkem."

,,Vy jste se domluvili?"    

,,Ne, prostě mě viděl jak se procházím tak za mnou přišel a popovídal si se mnou."

,,Aha,  a ty jsi ho znala?"

,,Ne, dneska jsme se poznali."

,,Jo tak, tak doufám, že sis na něj dala pozor!"

,,Ale mami vždyť je mu 19 co by mi mohl udělat?!"

,,Já vím, jenom mám o tebe strach, vždyť když jsi doma tak nevytáhneš ani paty z domu a tady jsi sotva den a hned tu máš kamaráda"

,,No to je pravda, ale to je kvůli tomu, že jak jsem byla doma, tak se se mnou nikdo nebavil, ale ten kluk... jmenuje se Christian...  mě prostě vyslechl a... bylo to úplně jiný než když jsem se bavila s klukama ze třídy."

,,Tak dobře, víš co, jsem ráda že sis našla kamaráda s kterým si rozumíš."

,,Jo, ... jo mami zítra jsem se s ním domluvila, že ho počkám u bazénu tak... jestli bychom někam mohli zajít"

,,Jo... no uvidíme zítra, teď půjdeme spát"

,,Dobře, tak dobrou noc"

,,Dobrou"

Druhý den jsem se probudila hrozně brzo 1. bylo mi strašné horko, takže jsem nemohla spát a za 2. těšila jsem se až se zase uvidím s Christianem. Máma se vzbudila až okolo 8 takže jsem si ještě chvíli mohla číst.  Pak jsme šly na snídani. Byla výborná. No a pak nastala ta chvíle kdy jsem se na pokoji rozhodovala co si vzít na sebe. Nebudu kecat, outfit jsem vybírala cca půl hodiny, ale líbí se mi to. Šla jsem pomalu k bazénu.

,,Sakra on už tam na mě čeká, co mám dělat?"... ,,Holka přece musí mít nějaké to zpoždění ne?" řekla jsem si a byla zase v klidu, teda ne v klidu, protože jsem byla strašně nervozní, ale to se stává.

,,Ahoj" řekl.

,,Ahoj"

,,Tak co kam půjdeme?"

,,Nevím, kam chceš?"

,,Tak třeba do parku, který je za hotelem?"

,,Jo klidně" představovala jsem si to nějak romanticky, a taky že to tak bylo.

Sedli jsme si na lavičku a bylo ticho. Nevěděla jsem jestli mám začít mluvit nebo jestli  začne on. Nakonec se mě Christian zeptal jak se mám. Odpověděla jsem: ,,Jo mám se fajn, a ty?" Odpověděl:,, Já taky, jsem rád, že tě zase vidím"

,,Jo já jsem taky ráda" řekla jsem.

,,A co říkala máma na to že jsi přišla o něco později?"

,,Jako, první mi začala vykládat jaký o mě měla strach a takové věci, ale pak jsem jí řekla o tobě a byla v klidu"

,,Jo chápu, to mámy mývají strach, ale to se nesmíme divit v tom dnešním světě"

,,To je pravda"

,,Napadlo mě, nechceš nás s tvojí mámou seznámit?"

,,Tak jo, jestli chceš!"

,,Určitě, moc rád bych ji poznal"

A tak jsme šli za mojí mámou k bazénu, měla jsem docela strach co na něj řekne, ale udělat jsem to musela.

,,Mami, můžeš na chvilku?" Volala jsem přes celý bazén.

,,Jo, doplavu k tobě"

Jak jsem na ní čekala, a viděla jsem jak je čím dál tím blíž, začalo mi nahlas být srdce, byla jsem hodně nervozni.

,,Co se děje holčičko?" zeptala se máma

,,Nic, jenom..... chtěla bych ti představit mého kamaráda, to je Christian, Christiane, moje máma"

,,Ahoj, Christiane ráda tě poznávám, já jsem Rebecca, Graceina máma"

,,Taky vás rád poznávám paní Rebecco"

,,


Myslíte si že Grace máma nechá aby se s Christianem bavila, nebo tam nastane nějaká komplikace?                                         


<Sarah>

Such a normal girlKde žijí příběhy. Začni objevovat