Věnováno: @naby2k17
„Hele, ona má stejný oblečení jako včera!" vykřikla Stella na celou třídu a ukázala na mě.
Jenom jsem ji ignorovala a četla si další stránku mé oblíbené knihy..
•Hvězdy nám nepřály•Zazvonilo se na další hodinu, konkrétně na Norštinu..
„Tak, dneska si probereme.." dál už jsem neposlouchala, protože jsem přemýšlela nad Nathalií..
Nathálie je moje BFF, nebo vlastně sousedka, a jediná kamarádka.. Známe se asi přes 7 let..
„Slečno Lee kolikrát jsem vám říkala, že se máte soustředit na látku v hodině a ne na nějaké vaše sny?" upozornila mě učitelka Norštiny..
„Omlouvám se" podívala jsem se provinile na učitelku..
„Bello, příště ať už se to nestane" upozornila podruhé..
„Ano, už se to nestane" usmála jsem se..Zazvonilo se na poslední přestávku.. Dočítala jsem si stránku knížky, když v tom mě někdo strhnul ze židle.. „Dneska máme ten úkol z Norštiny, že?" podíval se na mě Martinus.. „Jojo" řekla jsem vystrašeně.. „Tak víš co máš dělat" zařval a hodil po mě sešit.. „Já ti ty úkoly dělat nebudu" křikla jsem nazpátek a hodila za sebe sešit.. „Co jsi to řekla?" zařval hlasitěji, tak že se na nás obrátila třída a začala se smát.. „Dojdi pro ten sešit a prostě ho udělej!" rozkázal mi Martinus..
Akorát se zazvonilo na hudební výchovu.. „Takže, jak jsem minulou hodinu řekla, tak jsem rozdala dvojice.." usmála se učitelka.. "Stella a Liam, Marcus a Ashley.." říkala a přitom se usmívala.. Byla jsem čím dál tím nervóznější, ale pak padla poslední dvojice.. „Bella a Martinus" dořekla a podívala se na nás.. „Ještě si rozdáme písničky pro určité dvojice" řekla a otevřela další sešit.. Učitelka blábolila.. Nevnímala jsem, ale pak když jsem slyšela moje jméno, tak jsem zpozornila.. „Bella a Martinus mají písničku Falling in Love" „Dvojice ani písně se nemůžou měnit" dodala ještě..
Tak tohle asi nepřežiju.. „Dvojice si sednou k sobě do lavice a zkonzultují to" usmála se.. Nechuceně jsem se koukla na Martinuse a on na mě.. Šla jsem tedy k jeho lavici. „Můžu teda?" zeptala jsem se znechuceně.. „Ty? Nikdy!" rozkázal.. „No copak Bello, sedni si k němu. On nekouše" hecovala mě učitelka a přitom se smála celá třída.. Tak jsem si sedla..„Tohle mi jestě chybělo" bouchl do lavice Martinus.. „A co jako já?" pozvdechla jsem.. „No, takže zítra ve 4 u mě" navrhl Martinus.. Jenom jsem přikývla, ale pak už jsem celou dobu neprohodila radši ani jedno slovo.. „Tak máte na to další tři hodiny" usmála se učitelka..Poslední dobou jsem strašně zamlklá, ale ta poslední doba trvá už 7 let. Byla jssm šťastná ze života než jsem se musela přestěhovat do malého městečka jménem Troforst.. Bylo to krásné, než jsem potkala Martinuse.. Tomu jsem pak musela dělat úkoly a různé referáty..
„Nashle, užijte si víkend" popřála učitelka.. Já jsem vyšla z učebny a namířila si to ke skříňkám.. Moje skříňka něla číslo 666.. Já vím satanské číslo.. Dříve měla, ale číslo 315 než mi ji všichni pokreslili a museli mi dát novou..
Jak jsem si vybrala skříňku, tak jsem ihned šla domů..
∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆
Tak jo, první kqpitolq je na světě.. Věnovala jsem to @naby2k17.. 💓
Taky jsem jí dala do děje.. (BFF- Nathalie, její nejlepší kamarádka a zvlášť jediná kamarádka) Takový spíš depresivní začátek😂Tak zatim Vrr, čici MEOW
(MOC ORIGINÁLNÍ😂)
ČTEŠ
Všichni se mění | Martinus Gunnarsen
FanfictionOn se smál - ale ona brečela On se bavil - ale ona trpěla On byl krutý - ale ona milá On byl slavný - ale ona obyčejná Každý se někdy změní.. Ale napříkald ne k dobrému..