Výkřiky Šílenství |Vincent x Jeremy +13|

5. Kapitola

Pohled Vincenta

Byl jsem... šťastný. Šťastný že mi dovolil ho udělat a ještě šťastnější jsem byl že se mi podvolil. Nechtěl jsem aby se tohle někdy změnilo.

"Ráno se radši nepokoušej moc chodit..." Jeremy se na mně nesouhlasně koukl. "N-nemám d-dův-vod nechodit..."

Usmál jsem se nad jeho paličatostí. "Tak jestli chceš, tak ti ten důvod dám...~" Věřil jsem tomu že radši odmítne, protože by jinak nemohl chodit.

Bylo ticho. Bylo mi jasný že si to přemýšlí protože vlézt se mnou jak se říká "do postele" má svoje následky v podobě bolesti.

Pro dnešek měl celkem štěstí že jsem se udržel, jindy by to mohlo skončit tak že by mohl začít krvácet. Obtočil jsem svoje ruce okolo jeho hrudi.

Pohled Jeremyho

Koukal jsem se na dlaždičkovanou zeď a přemýšlel.
Zavřel jsem oči a nadechl se.

Natočím se k Vincentovi, který měl na tváři jeho klasický úsměv.
Jemně ho políbím a po chvilce se k němu otočím celý.

Obejmu ho kolem krku a kouknu se mu do očí.
Do těch očích do kterých by jsem se dny, roky mohl dívat.

,,J-Jeremy, jestli nepřestaneš, tak víš, že budou nároky." Zašeptá mi Vinny do ucha.
,,A co když nechci, aby jsi přestal?" Zašeptám mu tentokrát já do ucha.

Vincent se nejdřív na mě překvapeně podívá a pak se ušklíbne.
(Jo, zabte mě pls xD)

Pohled Vincenta

"Ty malej nadrženče... máš smůlu. Při tvým prvním to nebudu přehánět." Pohladil jsem ho po hlavě a sesunul ze sebe.

"Chci si tě pořádně užít až příště... Tak aby jsi ty nemohl vzdorovat už nikdy." Zašeptal jsem chladně ocelovým hlasem.

Jeremy se lehce vyděsil a posunul se ode mně. Zvedl jsem se, utřel se a oblékl se do "pyžama" a.k.a. trika a tepláků.

Odešel jsem z koupelny do svého pokoje. Přemýšlel jsem nad tím co jsem Jeremymu odpoledne řekl. Doufám, že to jednou udělá.

Koukl jsem se do kalendáře abych zjistil kdy jdeme do práce. Ještě zítra jsme doma a pak jdeme do toho pekla mrtvých dětí.

Pohled Jeremyho

Vylezl jsem z vany, utřel jsem se a převlíknul jsem se do svého pyžama.
Kouknu se do zrcadla na to písmeno, co mi Vincent vypálil do ramena.

Lehce přes to přejedu prstem a mírně syknu bolestí.
Vyjdu z koupelny a hnedka zalezu do svého pokoje.

,,Už jsi někdy přemýšlel, proč ti dal Vincent svůj nůž, který je neobvyklý a jsou na něm stopy po krvi?" Uslyším v hlavě ten hlas.

,,Dal mi ho se slovy, že ho ním mám někdy zabít..." Odpovím potichu a sklopím zrak.

Znova jsem ho uschoval a lehnul si do postele.
Po chvilce koukání do stropu konečně usnu.

Pohled Vincenta -  Ráno

Probudil jsem se s příšernou náladou. Měl jsem celou noc noční můry o tom co se s Chloe stalo. Byl jsem naštvaný a měl docela silnou depresi.

Bylo mi jasné že Jeremy ještě spí. Vylezl jsem z postele a koukl na svůj stůl. Zahlédl jsme tam rámeček s fotkou v něm. 

Přišel jsem ke stolu a koukl na fotku. Byl jsem tam já a Chloe, když byla ještě malá. Žádné zmínky o její matce, kterou jsem kdysi taky ztratil.

Položil jsme rámeček zpět a hlasitě povzdechnul. Nemůžu žít v minulosti. Sešel jsem po schodech dolů a připravil Jeremymu jednoduchou snídani.

V ledničce jsem si všiml láhve silného alkoholu. Nevěděl jsem co to zrovna mohlo být, ale už jen po pár locích mě bolela hlava z jeho síly.

Vypil jsem asi čtvrtku láhve a dal ji zpět do ledničky. Motala se mi hlava a před očima se mi zatmívalo při každém kroku.