Girl and wolf [DOKONČENO]

Setkání (prolog)

"Taro!!"řvala na mne mamka zezdola.
"No jo vždyť už jdu! "moje odpovědi jsou většinou takovéhoto typu.

Popadla jsem svůj vak s mobilem a letěla dolů. (samozřejmě ironicky)
Dnes byl ten den, na který jsem se vůbec netěšila. Stěhování!
Vše zmizí, moji přátelé, můj domov, můj tajný les a celý můj život tady.
Taťka nandal kufry do auta a já se začala bát. Strácím teď všechno a hlavně naději. Mám strach z toho všeho, stane se něco špatného, cítím to až v morku kostí.

Stěhujeme se do Californie, a ani neznám naší ulici. Máme hodně luxusní byt. Jsou tam tři patra,v prvním poschodí je kuchyň, obývák, koupelna a tělocvična, ve druhém je manželská ložnice, koupelna a pokoj pro mého staršího bratra Sama, a ve třetím je můj pokoj(mám manželskou postel), velká koupelna, menší posilovna, obýváček, balkón a malá pracovnička.Dokážete si představit tak velký barák? Já tedy ne, když jsem slyšela že celé patro je pro mne. Nechápu, no to nevadí.

"Taro! "snažila se mne mamka probudit.
"Co se děje? "byla jsem ještě rozespalá.
"Už jsme tady zlatíčko. "říkala mi to tak usměvavě.
"Ano už vstávám."já byla naopak otrávená.
Vystoupila jsem z auta a ohlédla se kolem jestli se nikdo nedívá. Otevřela jsem kufr od auta a vytáhla si věci. Taťka mi řekl ať vyrazím k domu. Poslechla jsem, ale to samé udělal Sam. V půlce cesty jsem spadla a Sam se začal bavit. Nebylo to moc příjemný a sedřela jsem si koleno. Sam si toho všiml a běžel mi na pomoc.
"Taro, jsi OK? "
"Celkem jo. "jasně že nejsem OK.
"Dej mi ty tašky. "tašky jsem mu s radostí dala.
Doplazila jsem se ke dveřím a myslela že Sama zabiju.
"Taro ty neumíš chodit? "ptal se taťka.
"Tati ona umí chodit, ale běhat ne. "
oba dva se začali smát na celé kolo. Popadla jsem svoje tašky a vtrhla dovnitř. Oba zůstaly jenom stát s otevřenou pusou.
"No co? "zase chytili výtlem.
Vyšla jsem až do třetího patra a tam si začala vybalovat. Když jsem se chtěla převléct něco jsem zaslechla na balkóně. Vyběhla jsem z pokoje a na balkóně byl kluk asi 17-letý. On je v mém věku! Ale pak se stalo to co jsem nečekala, přeměnil se do vlka. Seděl tam a díval se na mne. Já byla jako stuhlá a ten vlk se zdál také stuhlý.

Odešla jsem do pokoje a říkala si že se mi to zdálo. Když jsem se vrátila nikdo tam nebyl. Nechápu to! Byla jsem z toho všeho zmatená. Vzala jsem si. (viz. obrázek)

Vyšla jsem z pokoje a řekla že se jdu projít. Když jsem se procházela, slyšela jsem kroky. Otočila jsem se a tam stál ten kluk z balkóna. Rozeběhla jsem se, ale přede mnou se objevil ten kluk. Kdo to sakra je?!
Otočila jsem se a začala utíkat, ale pochvíli tam byl zase on. Tentokrát jsem nezměnila směr a prošla okolo něj. Slyšela jsem za sebou vrčení. On vážně vrčel? Stuhla jsem namístě a on se ke mně přiblížil. Cítila jsem jeho dech na krku, dotknul se mých paží a já se přitom kousla do spodního rtu. Pak už jsem ho necítila, cítila jsem na nohou srst. On se změnil ve vlka?! Ale ne, vždyť mne zabije! Najednou mne nabral na jeho hřbet a utíkal se mnou někam do lesa. Bylo to nádherné a já si to užívala. Zastavil před nějakým doupětem a já z něj slezla. Změnil se zpátky v člověka a ukázal na tu díru. Pomalu jsem tam vlezla a on hned zamnou. Dole byla nějaká žena, ale starší než já a on.
"Zdravím tě Taro. "řekla sedící žena nad kotlem čehosi.
"Nicku můžeš jít. "aha on se jmenuje Nick.
"Tak Taro, pověz mi něco o tobě." nevěděla jsem kdo to je, ale stejně jsem zodpověděla její otázku.

Ráno jsem se probudila a jediný co si pamatuji je záhadný kluk a ta žena. Byla jsem ve své posteli! Nemožné!

~~~~~
Doufám že se vám moje první kapitola bude líbit. Nikdy mne nebavilo psát pro zábavu. Při psaní jsem si pouštěla tuto píseň co je nahoře.

Takže první je na světě. 💋💋

Pište do komentářů pocity. ❤

Vaše Lion_girlboy . 💖💖