I will never forget Marcus Gunnarsen[Marcus&Martinus]

prolog

Ty jeho zářivé a tmavě hnědé oči, koukali do těch mých.
Škoda že je konec školního roku.
Na jednu stranu, nebude škola.
A na druhou, neuvidím jeho oči.
Nad slovem "jeho" jsem se zarazila.
Miluju ho, a nevím jak se jmenuje?
Fakt mě to mrzí. Ale, tak, co se dá dělat že...

Když zazvonilo na hodinu, šla jsem do třídy.
Nic moc se tam nedělo, jen se rozdávalo vysvědčení.
No, po hodině, jsem šla na chodbu.
A stalo se tam něco zajímavýho.