Vesmír se vrací zpět z rozmazané šmouhy do statického. Lodní asistent hlásí "Jsme v systému Sirius, přejete si dodržet původní nastavení kurzu k stanici Cren ?" Odpovídám "Ano, jen možná trošku mírnější let, ať si zase nemyslí, že za mnou letí piráti nebo vezu nestabilní izotopy z měniče hmoty" Měnič hmoty byl zrovna i na stanici, umožňoval měnit hmotu z částí na energii, velmi důležitá součást hmotových zbraní, jejich ničivý účinek byl neuvěřitelný, byli postaveny i mimo zákon. Ti kdo je mají namontované na své lodi, musí mít speciální povolení, protože stačí jeden výstřel a skrz cíl se prožene neuvěřitelnou rychlostí šoková vlna energie ve tvaru protáhle kapky vody, tím jak je náboj napůl hmotný a napůl energie je to, jak kdyby se mohl blesk z bouřky přilepit a na daném místě přetrvat a pak ještě téct, jako láva. Jediný výstřel sežehl i lepší dvojitý štít a trup byl do několika vteřin rozřezaný a roztavený na kousíčky. Vzhledem k tomu, že většina normálních lodí v blízkosti 100 světelných let od planety Země, nemá dvojitý štít, jen obyčejný proti základním zbraním a srážkám s kameny volně poletující vesmírným prostorem. My jsme tento měnič hmoty nepoužívali na zbrojní účely, zkoumali jsme jak zvýšit jeho účinnost a ještě vykazoval při vysokých výkonech prudké výkyvy energie v hlavním obvodu kolem komory, kde se měnila hmota na energii. Problém to zrovna nebyl, tedy až na to, že hrozilo, že se zařízení využívající jeho výslednou hmotu a energii poničí.
Po přemítání nad měničem hmoty jsem uviděl, že už jsem pár kilometrů před základnou. Menší rozbitý měsíček, který byl skrz na skrz provrtaný, byli v něm uchycené struktury kovu, které tvořili celou základnu plus velké tunely uvnitř. Přistávací koridor byl chráněn silovým polem. Slyším z palubní vysílačky velitele letového provozu "Dejte tu starou kraksnu někam do háje, jen tady překáží, kam mám asi posílat lodě na přistání ? Má to vůbec nadsvětelný pohon ?!! A zrovna, když letí Will ! Do..." To mu skočím do řeči. "Adame kašli na to, děláš jak kdyby jsem nemohl přistát na spodní letové dráze.." Adam klidnějším hlasem, který byl ještě podbarven hněvem odpovídá "Jasně a zase polezete po schodech tři letové podlaží..." Trošku přísněji a pohodově mu na to říkám "Však trocha pohybu ještě nikdy neuškodila a navíc aspoň prohlédnu, jak vypadá okolí, kdyby se něco rozpadalo nebo blbě jelo, napíši vám to na interaktivní nástěnku přes mobil" Adam jen se souhlasem odpoví a nic už nenamítá. Už se sním konečně vidím pozdravíme se a hned mi ukazuje cestu na nově zařízení pracoviště. Potkávám se s jedním z místních bláznů, i když... no jak se to vezme, v porovnání se mnou jsme oba úplně normální, protože jsme nadšení a zažraní pro technologii. Což mnozí označovali, že už je skoro nemoc, ale nikdo nic neříkal nikdy, protože věděl, že bez lidí, jako já by to tady se dávno už rozpadlo. Hned mě přivítá s úsměvem a říká, že je pracovník číslo 2. Zeptám se" To nemáte jméno ?" Pracovník říká "Mám, ale je hloupé a navíc pro bezpečnost je většina personálu označena čísly je to lepší a přehlednější v seznamech než sáhodlouhá jména, jsme tu z různých koutů vesmíru, tak jaký by to byl asi blázinec." To jsem pak uznal, že je pravda, protože už teď je z technologických vymožeností, šéf základny Lee dosti na haluzy. Ještě rychle doběhl, velitel letového provozu " Wille, do kosmu, chtěli jsme se vám juknout na loď a udělat údržbu, ale proboha, když jsme sundali kryt od warp pohonu, všichni technici na to zírají, jak na zejvení. Akorát jeden se zmohl na to, že poznává, že to je nadsvětelný pohon II třídy." Trošku jsem se usmál "Tak jim řekněte ať ten kryt nechají ležet, já hnedka seběhnu dolů a pomohu jim s tím a ten kryt si chci přidělat sám. A jestli někdo jen sáhnul na šroubek v tom, tak ho přetáhnu nejbližším nářadím co mi padne pod ruku, když něčemu nerozumím nehrabu na to." Adam celý bledý řiká "Jen to né prosimtě... hodí se mi tu každá schopná ruka, ač je to blízko nikomu se zde v tak podivném místě nechce dělat... šéf Lee by mě asi sežral" Utěšuji ho a řikám, že ještě než ho teda přetahnu podrobně se ho zeptám, na určitou část jestli o ní něco ví a ať mi něco poví. A pokud bude koukat, jak kdyby přilétl z jiné galaxie tak pak ho přetahnu... ! Adam na mě kouká, jak kdyby doufal v aspoň nějaké pokročilé znalosti, svých techniků co se warpové technologie týká.
Adam dojde dolů a zařve přes celou halu bez toho aniž by použil reproduktory. "Kdo první povolil první šroubek z lodi, která stojí na 3 podlaží ?!, kde je kdo do prdele !!" Banda techniků volá ze spoda, že se omlouvají a že přehledlí cedulku, která značí "TECHNOLOGICKÁ VYSPĚLOST LODI 4" křiknu na Adama "Notak neřvi po nich, chudáci tam dole je méně světla a posledních pár dnů bylo náročných". Doběhneme dolů a pohledem projíždím všechny a ptám se "Kdo první sundal kryt ?" Okolí se otočí k jednomu a ten na mě jukne a řekne "Omlouvám se měl jsem být pozornější" řikám jim"nevidím v okolí žádné nářadí takže dovnitř ste nesahali, pokud ste ho teda neuklidili" Adam mi skočí do řeči "Teď mi hezky každý z vás řekne ano nebo ne, když na něj budu mířet tímhle detektorem lží" všichni prošli a já si přidělal s pomocí ostatních kryt k lodi. Opět kráčíme po s Adamem po schodech a já mu řikám "Trošku uvolni režim nebo tady budeš mít pak spouru" on jen naštavaně a smutně pokyvuje. Konečně se mohu dát do bádání, dneska budem začínáme později ve výzkumné laborce A-01. Kouknu na holografické hodinky, vidím 10:55 a pro sebe si řikám"No super sotva se otočím a půjde se na oběd."
V DALŠÍ KAPITOLE BUDE WILL, ZKOUMAT NOVÉ FÁZOVÉ ADAPTIVNÍ ŠTÍTY, KTERÉ JSOU JEHO VLASTNÍ NÁPAD A DÁLE FÁZOVÉ KRYSTALOVÉ DĚLA. POZDĚJI POMOHOU OCHRÁNIT PLANETU PŘED NOVÝM NEBEZPEČÍM.
