Timothy [Patrick Kane]

TIMOTHY

Lžička v mém šálku kávy si vesele cinká, zatím co ji líně míchám v jedné z kaváren odlehlé čtvrti Chicaga. Dnešní pochmurné počasí vystihuje mou náladu, obloha je tmavá a doprovází ji déšť. Přemyšlím nad sebou, nad ním, nad námi, ...
Čas plyne jako voda. Pozítří už to bude rok, co jsem sem přiletěla a zároveň devět měsíců od mého a Patrikova prvního seznámení. Chybí mi.

Už se blíží sedmá hodina a za okny se začíná stmívat. Dopiji svou kávu a zaplatím.
Jen co opustím kavárnu, ofoukne mě nepříjemný studený vítr smíchaný s kapkami deště. Zabalím se do své bundy a vydám se na nejbližší zastávku metra. Ulice už začínají být tmavé, a tak si pospíším.
Do svého bytečku to mám odsud jen tři stanice. Trpělivě počkám, než dorazí vagony do stanice a nastoupím do nacpaného metra. Je tu téměř nedýchatelno, ale nevnímám to. Přemyšlím. Přemýšlím, jestli je každý vztah takový, jaké dělám chyby, jaké chyby dělá on? Proč neumím říct svůj názor, a říkat slovo ne? Blouděním v myšlenkách téměř zapomenu vystoupit na mé stanici Austin. Poslední paprsky ozařují ulici, a po chvíli úplně zmizí. Odemknu vchodové dveře panelového domku a vydám se po schodišti do třetího patra. Můj byteček je sice malý, ale zato útulný. Zalezu si do koupelny, kde ze sebe svleču studené oblečení a nechám na sebe padat kapky horké vody. Sprchový kout je malý, dva by se tu mačkali. Pokaždé, když se tu tak sama umývám, si přehrávám, jak mi sem vlezl Patrick. Byli jsme jedno tělo. Snad i jedna duše ... Jeho svalnaté ruce byly všude na mém těle a jeho plné rty laskaly můj krk. Svůdná vůně a oceánově modrá očka, ve kterých jsem se ztrácela téměř pokaždé, vyzařovala vzrušení, odhodlání, něžnost a zároveň chtíč. Jeho oči byly vždy tak jasné, ale záhadné.

Po pár minutách celá ponořená v myšlenkách opustím koupelnu. Unaveně padnu do postele a zachumlám se do peřiny. Hlavou se mi honí mnoho otázek: Vrátí se ke mě? Nad čím teď asi přemýšlí? Taky mu tak chybím?

***
Ahojte :) Po dlouhé době jsem zase začala psát, tak snad se bude líbit <3