Smile (Baxtrix)

3.

Kupodivu jsem ho znala. Na střední byl se mnou ve třídě. Nebyl moc oblíbený co si tak pamatuji. Sedla jsem si a koukala na tabuli. Po příliš nudné hodině na to, abych dávala pozor jsem měla v plánu porozhlédnout se po škole.

Areál školy nebyl ani něják pořádně zařízený. Pár desítek místností a devět přednášecích. Jak říkám, v Česku to nestojí za nic.

Další hodinu byla přednáška a já jsem měla v plánu seznámit se s mým novým spolusedícím.

,,Ahoj" přiběhla jsem k němu a jednoduše ho pozdravila. Chvíli na mě divně zíral, ale potom se přece jenom rozhodnul otevřít pusu.

,,Čau?" řekl v otázce.

,,Potřebuješ něco?" tázal se zmateně.

,,Ne. Jenom se chci seznámit" mýknu rameny.

Pohled Štěpána

,,Ne jenom se chci seznámit" jednoduše prohodila. Otočil jsem se tak, aby mě neviděla a protočil očima. Tenhle typ lidí už mě začíná štvát.

,,Aha. A co bys chtěla vědět?"

,,Třeba jak se jmenuješ?" usedajíc do lavice pro osm lidí se zase dotěrně táže.

,,Jako kdybys to nevěděla" narážím na to, že jsem jůtuber.

,,Něvěděla" .

,,Fakt?" přeměřím si jí pohledem. Je stejně zmatená jako já.

,,Opravdu" .

,,Štěpán Buchta" odpovím.

,,Anna Becková" podala mi ruku, jež jsem příjmul.

,,Máš nějáké koníčky?" optala se. To jako takhle zhurta jo?

,,Youtube" řeknu jedno slovíčko.

,,Aha...koho sleduješ?" zapřemýšlí nad svou otázkou.

,,Celkem nikoho" mýknu rameny. Nadzvedne obočí a podívá se na přicházejícího učitele, který upoutá i mou pozornost.

Díky bohu.