Sestra

12.část/ Vzpominky

"prosím!" Křičela jsem

"Slečno utište se"řekl Doktor a šel do pokoje Harryho

Uběhla jedna hodina a z jeho pokoje někdo vyšel

"Jak je na to?" Hned sem tam doběhla

"Je stabilizovaný teď ale noc bude nejtěžší" řekl doktor

"Děkuji mužů tam jít?" Zeptala jsem se

"Ano" řekl a odešel

Došla jsem do jeho pokoje ležel tam chybí mi? Ano a moc

"Harry prosím prober se" chytla jsem ho za ruku

"Já vím teď mě neslyšíš ale prosím probuď se neopusť mě , nás už nás opustil Stefan , nechci přijít i o tebe" řekla jsem

Asi po půl hodině jsem šla do bufetu najednou jsem tam uviděla Jacka. Doufám že si mě nevšimne jinak asi půjdu skočit z mostu , Sakra on se na mě podíval jde ke mně

"Ahoj" řekl

"Nazdar co chceš!" Křikla jsem na něho

"Proč tu jsi ty?" Zeptal se

"Muj kamarád bojuje o zivot a ty!" Řekla jsem ale ani trošku milé

"Cassidy , chytla infarkt její bratr Stefan umřel v den svoji svadbe" řekl smutně

"Já vím , Stefana jsem milovala" začali mi tect slzy

"Počkat! To ty jsi ta která mu ukradla srdce a totálně se do ní zamiloval? Tak proto mi to Cassidy nechtěla říct to je mi líto" řekl a šahl mi na rameno ale já hned Uhla

"Nedotýkej se mě! Pořád si pomatuju co jsi mi udělal! Děkuji za lítost ale nechci tu s tebou být" utekla jsem od něho co nejdál a přemýšlela jsem co se v mém životě děje

4.8.2009

Diana a já jsme dneska spaly u nás moc jsme si to užily ,těším se až u nás bude spát někdy jindy.  Jednou bych chtěla být maminkou a mít malou dcerku

"A mít malou dcerku" řekla jsem potichu při útěku

Najednou jsem do něho vrazila

"Ashley kam běžíš?" Byl to Niall

"Promiň ale s tebou mluvit nechci!" Běžela jsem dal a tentokrát za mnou běžel Niall

"Ashley stůj prosím!" Křičel ale já ho neposlouchala

"Ne,ne" křičela jsem

"Sakra Ashley stůj prosím!" Křičel dál Niall

Asi po hodině jsem zastavila nechápu jak sem to mohla uběhnout doběhl za mnou úplně vyčerpání Niall

"Nially?" Spadl na zem únavou

"Sakra Nially!" Křičela jsem ale on mě nevnímal zavolala jsem sanitku

V nemocnici

"Bude v pořádku?" Zeptala jsem se

"Ano bude jen je vyčerpání stačí mu se prospat " řekla doktorka

"Dobře , odvezu ho domů" řekla jsem a dva kluci mi pomohli vzít Nialla do auta

"Děkuji" jak byl Niall v autě tak jsem jim poděkovala a oni odešli a já nasedla do auta a jela dál

Jak jsem dojela dom nikdo tam nebyl tak jsem Nialla odnesla do pokoje a uložila do postele

A já si šla taky lehnout začala jsem vzpomínat na všechno

Vzpomínky to je to co mě teď nejvíc bolelo