Samozřejmě že mě Nikol neposlechla a udělala si vše podle svého. Takže ode dneška hlídá mého chlapečka nějaká Destiny.
DESTINY
....
Právě jsem naházela učebnice do skříňky a vydala se pryč ze školy. Včera jsem se vrátila z Londýna kde jsem studovala třetí ročník střední na naší spřátelené škole. Jenže těď jsem zpět a dokonce mám práci u nějaké rodiny kde budu hlídat dítě... Domluvila to máma... Popravdě moc nadšená nejsem protože jsem doufala, že si trochu odpočinu. Cely rok jsem si totiž v Londýně ke škole i pracovala pro jednu cateringovou firmu kde jsem dělala servírku na různých akcích. Ale všechno to bylo tajně takže o tom máma ani táta neví protože jsem pracovala hlavně po večerech. To by naše zřejmě kleplo. Pořad mě mají za malou holčičku co by po večerech neměla někde trajdat. Když už jsem scházela po schodech co vedly ze školy mamka na mě čekala na kraji silnice aby mě odvezla do mé nové práce protože neznám ještě cestu. Zastavili jsme před obrovským domem můj obličej byl právě teď určitě dost k smíchu. Moje ústa byla otevřena do kořán. Zrovna jsem se chystala vylézt z auta ale máma mě ještě zastavila. „Tiny zlatíčko snaž se abys nám neudělala ostudu." „Nojo" protočila jsem na mamu očima a vydala se ke dveřím od domu. Kde jsem se otočila směr máma a s úsměvem ji mávla ona mi usměv i mávnutí oplatila a ja vzala za kliku a pomalu s ní otočila dveře se ihned otevřely a já se vydala dál do toho obrovského domu. Nikoho jsem tu neviděla za to když jsem došla do obrovské kuchyně tak na lince ležel list papíru s nějakým slohem jen jsem se tak letmo podívala a zjistila že je to vzkaz pro mě tak jsem se dala do čtení.
Ahoj Destiny, bohužel jsem musela už odejit do práce. Každopádně tě u nás vítám doufám, že se ti tady bude líbit nechávám ti tu plánek domu aby jsi tu nezabloudila. Nathan je v pokojíčku a spinká. Kdybys měla hlad tak si nabídni cokoliv. Všechny Nathanovi věci jsou v pokojíčku jídlo co mu můžeš dát je tady v kuchyni kdyby jsi cokoliv potřebovala tak Justin je v pracovně takže se ho kdyžtak zeptej jen tě prosím aby jsi ho nerušila když to nebude opravdu nutné.. Má hodně práce a když ho z ní vyrušíš tak se chova jako starý bručoun. Uvidíme se večer snad tě Nathaniel nebude moc zlobit. Po dočteni dopisu jsem si prohlédla plánek domu podle něj jsem se pak vydala k pokojíčku toho prcka no když jsem ho uviděla hned jsem se na první pohled zamilovala tak krasné miminko jako andílek. Sednula jsem si do pohovky a vzala si knížku a dala se do čtení...
Zrovna jsem otáčela stránku když se pomalu otevíraly dveře. Pohledem jsem k nim zabloudila stala tam drobná blondýnka s úsměvem od ucha k uchu. „Ahoj Destiny já jsem Nikol tak co nezlobil tě moc?" „Ne vůbec je to andílek už je vykoupaný a napapaný" „Opravdu? No ty jsi poklad! Jak se domluvíme budeš chtít peníze každý den a nebo třeba po týdnu?" „No asi radši po týdnu." „ Tak dobře takže zítra?" „Ano zítra nashledanou pěkný večer." „ Ahoj tobě taky" s úsměvem jsem se chystala odejít jenže jsem byla ještě zastavena. „Jo a Destiny abych nezapomněla na poličce u dveří jsem ti nachystala klíče od domu tak si je vem." „Dobře" „A ještě něco viděla jsi se už s Justinem?" „Ne zatím ne" „Aha dobře no on má spoustu práce." Jen jsem kývla na znamení že chápu a odešla jsem domů. Byl to krásný den ale už se těším až si lehnu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
