Owari no Seraph X Reader [CZ]

Mikeaela Hyakuya

Procházíš temnými ulicemi, všude kolem pobýhají malé a velké děti, všichni ve stejném oblečení. Vcházíš do chodby, zabočuješ do prava, potom doleva. V této části chodeb nejsou žádné děti, ty máš namířeno za královnou upírů, z nějakého důbodu si tě povolala. Chodby jsou vlhké, v některých částích je slyšet i kapání vody, v těchto částech je taky většinou zima a ty jednou z takových chodeb zrovna procházíš. Naejenou se zastavíš, zastraší tě zvuk co jsi ještě nikdy v této části neslyšela. Vydechneš a rozejdeš se rovně, zajdeš za roh do leva a tam se zastavíš. Proti tobě stojí blonďatý upír. No, vlastně nemá červené oči.

,,Tebe povolala Krul Tepes?" zeptá se upír.

Ty se začervenáš ,,A-ano. Víš proč mě povolala?" zeptáš se.

,,Já? Nevím na co Krul myslí," upír skloní hlavu ,,ale někdy byc to rád věděl."

,,Takže ty si byl taky povolaný?" v hlavě si dáváš dohromady souvislosti.

On se narovná ,,Jo, ale to není to o čem mluvím. Jsi jen slabá upírka, nepochopila bys to." rozejde se do chodby za tebou, když je vedle tebe chytíš ho za rameno.

,,Jak si to myslel slabá?" chceš mu ukázat, že si silnější než on. Ale on se pousmál, chytil tě za paži a hodil tě za sebe

,,O co se snažíš?" zeptá se chladně, ty dál sedíš na zemi a neodpovídáš, on se rozejde dál.

,,....předek..Tepes..-lá..dostav...sí-.." v chodbě ve které se nacházíš nejsou reproduktory, a tak slyšíš jen úryvky z hlášení. 

,,Asi na tebe čeká." řekne upír, otočí se k tobě a podá ti ruku ,,Nebreč a běž, dokáže být pěkně nepříjemná, když nedostane co chce." Ty se zvedneš a rozeběhneš se do síně.

Sedíš ve vrtulníku asi s 15 upíry a s "perofesionálními" piloty Lacusem a Rene. Vrtulník přistane na střeše budovy a vyjdou z ní upíři. Lacus s Renem se postaví na tunel větrací šachty a Lacus začne mluvit. Ty nevnímáš a díváš se na upíra s kterým si se před tím setkala. On se podívá na tebe a ty rychle odvrátíš zrak, ale přiznejme si to byla si nenápadná jako jednorožec na náměstí. 

Je tmavá noc, jen hvězdy svítí na obloze. Upíři se připravují na útok a ty sedíš na kraji budovy a díváš se na oblohu. ,,Y/N!" volá na tebe Lacus.

,,Huh?" otočíš se ,,Co se děje?"

,,Budeš to tady hlídat." řekne ti.

,,Já?" máš trošku strach ,,Sama?"

Lacus se zasměje ,,Ne, bude tu s tebou Mikaela."

Ty aniž by si měla sebemenší ponětí, kdo to je se otočíš a dál se díváš. Mezi tím upíři odejdou a ty pomalu usínáš. ,,Taky to tu hlídáš?" uslyšíš za sebou hlas, lekneš se rychle se otočíš, ale uklouzne ti to, zavřeš oči aby si neviděla pád z té střechy. Ucítíš jak se někdo dotkl tvé ruky a tak otevřeš oči. Za ruku tě držel blonďatý upír, vytáhne tě nahoru ,,Děkuju." řekneš.

,,To je samozdřejmost. Ta výška by ublížila i upírům." pousměje se.

,,Ty si Mikaela?" zeptáš se.

,,Umm.. Jo.." odpoví ti a sedne si k tobě. Ty se začervenáš a sleduješ dál hvězdy i s ním vedle tebe. 

Strašně se omlouvám, že jsem tak dlouho nic nenapsala.. Znáte to škola.. Pořád samej referát, samej úkol a pořád odpoledky. Prostě nestíhám.. Když už je ten víkend, pokusím se nějek předepsat příběhy.. 😹 Tak mi do comm napište, koho bych měla napsat jako dalšího, loučí se Shizuka!