Po patnácti minutách jsem se nacházel před tvým domem.
Chvíli jsem netušil, co dělat.
Vykopnout dveře, jít ze zadu, nebo oknem?
Rozhodl jsem se hned, jakmile jsem slyšel tlumený hlas.
Tvůj vystrašený hlas prosící o pomoc.
Vykopl jsem dveře...Kdybych je vykopl hned, místo toho přemýšlení...
Stihl bych to...
ČTEŠ
Jak se máš? •Mavy Texting•
FanfictionNěkdy... vaše činy mohou ovlivnit i tu nejdůležitější věc, kterou člověk má... Život... [Dokončený příběh] #22 v kategorii - 7.2. 2018 ♥