XX.

554 61 1
                                    

Po patnácti minutách jsem se nacházel před tvým domem.
Chvíli jsem netušil, co dělat.
Vykopnout dveře, jít ze zadu, nebo oknem?
Rozhodl jsem se hned, jakmile jsem slyšel tlumený hlas.
Tvůj vystrašený hlas prosící o pomoc.
Vykopl jsem dveře...

Kdybych je vykopl hned, místo toho přemýšlení...
Stihl bych to...

Jak se máš? •Mavy Texting•Kde žijí příběhy. Začni objevovat