Lev & Ellie

8

Jsem Ellie.

Řekla tak, jako by jí vůbec nic nehrozilo.

Myslela jsem, že zvířata nemluví.

Říkala opatrně.

Já umím spoustu věcí, o kterých si lidé myslí, že je neumíme.

Řekl pyšně Lev.

Ellie se zeptala znovu.

Jak jsem se sem dostala?

Asi sis to moc přála.

Odpověděl Lev, jakoby přesně věděl, jak se tu holčička ocitla.

Ellie se nepřestávala ptát.

Šla jsem k nám do lesa, tohle není náš les.

Co je to za les?

To je můj les, řekl Lev.

Vítám tě tady, můžeš zůstat, jak dlouho chceš a začal pomalu odcházet.

Počkej! Křičela Ellie.

Nenechávej mě tu samotnou.

Bojím se v cizím lese.

Lev nevěděl, co má dělat.

Nikdy před tím s nikým nezůstával.

Všech se stranil a teď má dělat společnost dítěti, které má neutuchající touhu k otázkám a poznání.

Ačkoli byl z malé Ellie v rozpacích, líbila se mu.

A tak s ní zůstal a odpovídal na každou její otázku.