Bad of good

19. Kryt

Když už byli všechny věci u nás Namjoon dal lampu a ostatní věci, které rozbil, na své místo.
Já jsem zatím vytáhl jídlo a pokusil jsem se něco uvařit. Jungkook už na poct Jina tohoto pokoje rezignoval. Není se čemu divit, posledně to bylo krev, pot a slzy aby to bylo poživatelné.

Když už jsem byl asi v polovině vaření, přišel Jungkook a pomohl mi s tím. Přeci jen já mu také pomáhal. "Jsme si kvit," pronesl, když vytahoval pizzu z trouby. Je to jednoduché a dobré, jen to nesmím spálit, přeci jen černá pizza není dobrá pizza. Naštěstí vše dopadlo podle mích představ.

V deset večer na nás vletěl Mrož ať už jdeme spát, samozřejmě si nás ještě dvakrát přepočítal i když jsme na pokoji jen tři, nejspíše mu matika moc nejde. "Zítra vás dva čekám na úklidu jasné?" Pronesl při odchodu a my dva jsme mu to museli odsouhlasit. Zapluli jsme do naší ložnice, protože to byl pokoj nejdále od všech a vyčkávali.

"Je čas," zašeptal Namjoon. Vzali jsme si černé oblečení a černou roušku jednu dali i mě. Namjoon vzal batoh s věcmi a Kookie vzal baterky, přeci jen po té tmě nechci zakopnout. Cesta ven nebyla těžká, přeci jen Mrož bydlí o patro víše. Když jsme dorazili k vchodovým dveřím byli odemčené, myslel jsem, že se budova zavírá. "Zelí," usmál se Jungkook, když byl hlavní vchod odemčený. Další z mnoha věci co jsem nepochopil.

Zamířili jsme za budovu internátu. Dorazili jsme až úplně dozadu, kde jež skoro byl betonový plot. Bylo tam jedno velké křoví s několika vysokými stromy. Ti dva se jím začali prodírat. "Gi dělej," řekl tichým hlasem Kookie. Já jsem tedy šel za nimi, i když prodírat se tím houštím se mi dvakrát nechtělo. Uprostřed křoví jsme se zastavili, to je tady?

Namjoon sáhl na zem a otevřel staré padací dveře. "Dělejte je to těžké." Zanadával a my jsme po žebříku rychle slezli dolů. Přeci jen kdykoliv to Namjoon mohl pustit a já nechtěl na hlavě obří bouli.

Byla to poměrně velká místnost s velkým kruhovitým stolem, kde se mohlo vejít okolo dvanácti lidí. V rozích byli poličky a byli tu dvě dvoupatrové postele pod kterými byli další madračky a velká tabule přes půlku stěny. "Konečně doma," usmál se Namjoon a vytáhl papír s tužkou.

Sedl jsem si na židli ke dřevěnému stolu a vytáhl všechny věci z tašky. Kookie začal hrabat ve střeních, které byli po jedné celé zdi rozmístěny. Někdo zaklepal silně na padací dveře, ať začala trochu padat omítka. Měl jsem i strach, že se to celé pod námi zhroutí. "Yoongles klid, Namjoon tu byl tolikrát a pořád to stojí, takže klid." Poplácal mě po rameni Jungkook. To bylo tedy uklidňující. Myslím, že si ještě rychle napíši závěť.

"Čau zelí," řekl Namjoon když otvíral dveře. Dolů přišel Zelo. Zelo zelí to mě mohlo dojít. Postupně docházeli další Jin, Jimin, Luhan, V, Hoseok, Jackson a Kris. Všichni si posedali ke stolu.

Namjoon si vzal slovo, kdo jiný taky, že ano. "Všichni víme proč jsme tady, já už mám nějaké nápady a doufám že vy také. Můj návrh na tento měsíc Neonová škola." Vytáhl z pod stolu tašku s tyčinkami. "Kdo je pro." Všichni zvedli ruku vzhůru.

"Namjoone vymyslel jsi někdy něco, co by se reálně neuskutečnilo." Vzal si slovo Jackson, ten člověk mi někdy s těmi svými svaly nahání hrůzu. Potom se ozval Luhan, byl vcelku nervózní. "Já bych měl také nápad a myslím, že se s tím nápadem destrukce krásně slučuje. Jak by se vám líbil růžový bazén. Několik kilo koupelnové soli udělá divy." Ušklíbl se a vytáhl plechovku z batohu.

"Kdo je pro Luhanův nápad." Taky to všichni odsouhlasili. "Ještě někdo nějaké nápady, i když myslím, že pro dnešek toho máme dost." Nikdo už nic neříkal a nakonec jsem si vzal slovo já.