Usmála se. Už zase. Komnata nejvyšší potřeby a její svět. Svět podle ní. V její režii. Na chvíli si dovolila zavřít oči, ale pak je prudce otevřela a mávla ve vzduchu hůlkou. Celou místností se začala linou příjemná hudba Mozartovy symfonie č. 40 g moll. Z několika rohů vystoupily tmavé postavy a sem tam mezi sebou něco šeptem prohodily. Pozdravila je pokývnutím hlavy. Co taky víc? Nechtěla jim ukázat jak výtečnou náladu dnes má. Ovšem její dobrá nálada začala pomalu klesat.
„Mám nápad!" ozvala se nadšeně Ginny.
„Ale Gin. Co je to tentokrát?" povzdechla si frustrovaně a vstala aby své kamarádce viděla do očí. Už předem se bála jejího nápadu. Většinou byly...kuriózní.
Zmijozel, Havraspár, Mrzimor, Nebelvír, tady protentokrát nehrály roli. Koleje byly na chvíli zapomenuty a vytlačeny z reality.
„Fantom opery," zašeptala Ginny hlubokým teatrálním hlasem.
„Cože?!" vykřikla Hermiona.
„To nemyslíš vážně. Nemůžeme...."
„Proč ne?" zeptala se zmateně Ginny.
„Proč? Jak chceš asi obsadit hlavní role génie?"
„Pokud vím, od toho je tu naše šéfová Divadelní skupiny, ne?" odpověděla sladce se zákeřným úšklebkem.
Hermiona jí začala propalovat vražedným pohledem. Tohle jí nedaruje.
„Takže? Hlavní role?"
V jejím hlase se neozvala ani známka pochybností, které cítila. Přeci jenom, kolik lidí tu umí tak perfektně zpívat? Ona sama si nebyla jistá, kam až její umění sahá a také už dlouho nezazpívala ani notu, natož....rychle zahnala chmurné myšlenky.
Nejdříve Divadelní skupina vybírala hraběte. Pak přišla na řadu hlavní ženská role. Ginny se nahrnula aktivně dopředu. Byl to její nápad, má tedy právo na to zkoušet první. Malfoy pustil gramofon s hudbou první písně Think of Me. Hermiona se musela usmát. Draco Lucius Malfoy, dědic starobylého kouzelnického rodu měl nádherný hlas. Bohužel docela vysoký, takže z něj byl skvělý hrabě, ale na Fantoma neměl, to přiznal i sám a bez mučení.
Ginny začala zpívat, ale po několika tónech jí selhal hlas a ona se rozkašlala. Dopředu postoupila nesmělá dívka z Havraspáru, jejíž jméno Hermiona stále zapomínala.
„Bože, jen to ne," zamumlala a protočila oči v sloup. Tahle holka ještě nikdy nezazpívala nic nahlas nebo něco kloudného.
„Ani se nesnaž," zasyčela na ni nepřátelsky.
Dívka se lekla, ale i tak předvedla svůj výkon. Inu „výkon", protože to bylo, alespoň podle Hermioniných slov, příšerné a za uši tahající vřískání.
Věděla, že je kritická, ale copak za to mohla?
Jsem jejich šéfem, velitelem, bossem, to je jedno, ale mám právo na to, vyjádřit svůj komentář.
Přiznala si, že komentář je většinou negativní, ale copak za to mohla? V jejím srdci byl prostě kousek Zmijozela.
Vystřídalo se několik dívek a Hermiona neváhala jejich výkony patřičně okomentovat a to tak, že by se za ně nemusel stydět ani sám Salazar Zmijozel.
„Hele Herm, když jsi tak chytrá zkus to taky," navrhla už dopáleně Ginny.
Hermiona pohrdlivě odfrkla, přeci nebude za šaška. Nedokáže to vyzpívat...nebo ano? Ta výzva byla až příliš silná. Přikývla a přešla do středu kruhu.
Hermiona se nadechla a podvědomě zavřela oči.
Nádech, výdech,.... Povzbuzovala se v duchu. Pak už začali první tóny. Začala přesně a její hlas byl pevný. Všichni ztichli. A okouzleně ji poslouchali. Tohle byl důvod toho, proč ji, kdysi ještě malá skupinka, zvolila za svého velitele.
Její hlas zvládl všechny těžké úseky a ona se začala nepatrně usmívat. Je to jisté, hlavní role je její. Ale to jí takovou radost neudělalo. To potěšení, že mohla zpívat, to bylo pravým důvodem proč se usmívala. Opravdově a šťastně.
„Ehm...takže bychom měli hlavní ženskou roli. Co Fantom?"
Zeptala se stále překvapená Ginny po chvíli. Několik lidí se mezi sebou konečně začalo bavit a poněkud stísněná atmosféra se zase uvolnila. Draco opět nachystal hudbu, ale nikdo z přítomných to prostě nezvládl. Sice zpívali dobře, ale nebylo to ono. Když se nadechoval Collin, vůbec z něj nevyšla hláska a on málem omdlel, ale odněkud za zrcadly se přece jenom ozval čísi hlas. Byl tak hluboký, sametový, hladil po duši a lehce svíral srdce, svou úzkostlivou prosbou. Hermiona se téměř nemohla nedechnout, nevěděla komu patří, ale věděla, že to je Fantom.
Vyšel zpoza zrcadla. Měl masku a černý dlouhý plášť. Nevěděla. Nedokázala ho nikam zařadit. Chtěla se ho na něco zeptat, ale nemohla. Právě se dostal k části skladby, kde by měla začít zpívat. Začala. Udělala váhavý krok směrem k němu. On také. Stáli proti sobě. Ona, dosahujíc mu sotva po ramena. On, skloněný k ní, jako by byla nějaká kouzelná květina.
Nakonec oba ztichli. Místností se rozlehlo dusivé ticho. Fantom se lehce uklonil a měl se na odchodu, ale Hermiona ho chytila za plášť.
„Máte hlavní roli. Teď nemůžete odejít," zašeptala chraplavě.
Uklonil se a zůstal.
„Tak? Ještě něco?" zeptala se trochu zmateně.
„Kdo jste?" vyhrkla zvědavě Ginny.
Muž se lehce zvlnily rty v náznaku úsměvu. Kde to jenom viděla?
„Fantom."
Přimhouřila oči.
„Ale kdo jste doopravdy?" nedala se Ginny, ale než stačil kdokoliv cokoliv říct, zasáhla Hermiona.
„Je Fantom a tečka. Nic víc nic míň."
Několik lidí nesouhlasně zamumlalo.
„Pro dnešek je to tedy vše?" zeptal se Malfoy.
„Myslím, že ano. Všechny důležité role obsazeny, zbytek si vyberte mezi sebou....no, ne počkat. Ta malá holka z baletu, víte koho myslím, ne?"
Přikývli.
„Ginny, budeš to asi ty. Ještě si to rozmyslím, ale zatím ti ji připisuji," rozhodla a pak je už mávnutím ruky propustila. Posbírala ze stolku papíry a otočila se. Stál tam, jako duch.
„Chcete trénovat?"
„Nevidím jediný důvod proč ne."
„Ale je už pozdě."
„A?"
Hermiona zavrtěla hlavou ale v duchu si přála zůstat a zkoušet. Ten muž byl tak temný, tajemný, charismatický...
„Potom tedy nashle..."
„Ne!" vykřikla poplašeně.
„Ne?"
„Ne...já, musím Vám říct, kdy je další schůzka na zkoušení."
Nic neříkal, jenom čekal.
„Zítra. Ne, pozítří. Přesně v šest tady, doufám, že to nebude problém."
Zavrtěl hlavou.
„Dobrá, ještě, kdyby jste se mi mohl..." začala se probírat papíry aby se jí podepsal na seznam členů, ale když příslušný našla a zvedla hlavu, byl ten tam.
Zamračila se. Ale zároveň se jí v očích rozhořeli plamínky zájmu. Měla ráda hádanky a doufala, že tuhle brzy vyřeší. Kdopak je asi Fantom?
