Strašidelná kniha

Zlá kniha

Sedím v křesle na verandě, a čtu si zajímavou knihu. Doma nikdo. Klid a pohoda. Najednou mě od čtení odradí rychle se blížící bouře. Obloha se zatáhla černými mraky. Tak jak rychle přišla bouře, tak se i sluneční světlo vytratilo z verandy. Vstal sem z křesla,knihu položil na deku a šel do obýváku. Rozsvítil jsem světlo a zapl si televizi. Chvíli bylo vše normální ale pak se televize sama od sebe vypínat. Nakonec už ani nešla zapnout. Vítr se opíral do suchých stromů které pod jeho náporem praskaly. Jeden ze stromů spadl a shodil elektrické vedení. Světla zhasla. V naprosté tmě sem byl nucen jít pro zapalovač a svíčku. Stěny se ve tmě zdály nekonečné. Nelíbila se mi představa že jsem doma sám. Popadl sem ze šuplíku v chodbě svíčku a zapalovač a šel zpátky do obýváku. Položil sem svíčku na stůl a zapálili. Světlo svíčky neosvítilo ani pulku obyvaku. Temné rohy kam světlo nedopadlo se začaly zvětšovat a vytvářely zdání, jako bych byl v kruhu ničeho. Podezřele jsem se zadíval do jednoho temného rohu ,který byl větší a větší. Z ničeho nic se svíčka zhasla.  Rychle jsem ji zapálil. Přišlo mi to divné.  Jak mohla zhasnout. Jen co mi ta myšlenka projela hlavou, vítr zničeho nic ustál a jediné co bylo slyšet tak bylo praskání větví pod okny. Jako by tam venku někdo byl. Svíčka zase zhasla. Na krku jsem ucítil chladný závan větru. Rychle sem nahmatat zapalovač a svíčku zapálil. Ne stole před svíčkou ležela jaka si destička , ktera tam před tim nebyla. Opatrně jsem ji zvedl. Byly to dvě destičky , které držely u sebe dvě gumičky. Od dělal jsem první gumičku a z malé skulinky se začal sypat bílý prach. Byla to křída. Od dělal sem poslední gumičku a rozevřel destičky od sebe. Na jedné bylo napsané: "Já čekám" . Destičky sem odhodil a běžel ke dveřím od domu. Byly však zamčené. Otočil sem se a běžel do svého pokoje kde sem měl klíče.  Blesky mi osvětlovaly cestu. Mohutný déšť bil do oken. V pokoji sem vzal klíče a utíkal ke dveřím. Klíč sem vrazil do zámku. Zámek cvakl a dveře se otevřely. Jen co sem se dotkl kliky, ucítil sem bolest  na ruce jako by me něco řízlo. V tu chvíli jsem se vzbudil v křesle na verandě a na klínu sem měl knihu. Podíval jsem se z okna a viděl jak v dáli přichází bouřka. Vše bylo normální, jen se mi to zdálo.  Jediné co sem nedokázal vysvětlit byl krvavý šrám na ruce.