5 říjen 1970 den - 1
Voda je krásná, že ano?. Ale taky je zrádná a pochmurná. A právě to bylo Rowfovo každodenní terapie, každý den byl mučen, ne že by něco provedl, za to může jen lidská krutost. Je to tak pochmurné.. jako čekat na studenou smrt a její studené sevření jejich spárů.
Rowf polykal vodu, která mu každým nadechnutím plnila hrdlo a nakonec i plíce. Jeho tlapy byli unaveny nekonečným kopáním a plácáním ve vodě stejně jako jeho tělo. Připadl si jak ježek v kleci - věčným pokusem o věčným nezmarem, které končí často pohromou.
Jeho hlava pukala a padla znova, a znova do hlubin studené vody, která ho svírala ze všech stran.
Jeho mysl přestala pracovat, stejně tak jako jeho tělo, ztuhlo únavou a potopil se pod vodu.„ když jsme začali bylo to o 15 minut dříve. A to je dneska jeho dosavadní rekord " řekl muž v špinavém bílém plášti a vyndal omámeného psa ven z vody.
„ je vážně zajímavý pozorovat co se stane, když překoná svůj fyzický limit až příliš" podotkl druhý chlap. Jeho jméno bylo Jame Eris, a on byl jeden ze zaměstnanců této laboratoře. Položil psa na stůl a pustil do něj elektrický náboj aby mu nahodil impuls. „ takže.. To dokončíme v pondělí? " řekla muž a strčil psovi do tlamy hadičku.
„ jo Jamesi, nezapomeň dát opicím ty iňekce" usmál se muž a přitiskl ucho k Rowfovi hrudníku. „ jak bych mohl zapomenou, a dýchá! Dej ho do jeho klece. "Jame si zapálil cigaretu a dal nažrat všem laboratorním psům. Ale pro něho to nebyli psy, byli to jen pokusy pro lidský prospěch. Je to kruté ale jim to bylo jedno, záleží jen na platu a na výsledku jejich utrpení.
„ héj, Jamesi. Zapomněl si na ty opice! " James protočil oči a hodil poslednímu psovi kus masa, nohou zavřel dveře klece a zmizel v temnotě.Psi utichl a lidi odešli z laboratoře. Byla všude tma a ticho.
Snitter začal kousat klec,, Rowfe" zakňučel malej terriér s čerstvou
zašitou ránou na hlavě. „ Rowfe, probud se! " štěkal na svého přítele.
„.. Nemůž už, bojoval jsem.." vydechl velký černý pes. Jeho oči byli temné,jako by jeho duše byla naplněna utrpením a zoufalstvím.
„ To jsme já Snitter" Rowf se otočil na svého přítele „ Už nikdy nechci vidět vodu, byla v mých očích. A oni přijdou znova, jako vždy. " řekl Rowf a z težka se posadil. Snitter se podrbal na hlavě z naději že že sebe sundá obvaz na hlavě. „ Nepustí tě z vody? Nemůžeš jí vypít?" tázavě naklonil Snitter hlavu. „Ne, její moc " položil si hlavu na své tlapy,, nesnáším je Snittere." zakňučel. „ dostaneme se od tuť " zamručel Snitter a prostrčil čumák drátěnou kleci aby se dostal blýž k svému kamarádovi.
,, proč to dělaj, nejsem přeci špatnej pes" štěknul Rowf a zaujaťe pozoroval Snittera jak podlézá drátěný plot. „ nedělají to protože bychom byli zlí " kopal kolem sebe Snitter aby prostrčil druhou polovinu svého těla.
Z opačné strany se ozvalo zavytí. Rowf vztekle skočil na dveře své kleci, ty se rozleťeli a Rowf spadl na zem a v údivu hleděl na otevřené dveře, pak ho zachvátil strach z neznámá a zatáhl ocas mezi nohy a vycouval zpátky do své klece. „ Rowfe! "s úžasem hleděl na svého zmateného přítele. „ Dveře tvé klece jsou otevřené" konečně podlezl drátěný plot, oklepal se a došel za Rowfem který zíral na dlouhou chodbu. „ mužem být volný! " zakňučel Snitter.,, chytí nás." pochybně za třásl hlavou Rowf.
„ dokážem to " zavrčel terier na svého přítele. „ tady je bezpečněji.." špitl Rowf „ Já nevím jak ty ale já tu zůstat nehodlám " zamručel Snitter a hrdě vztyčil svůj krátký ocas.
Rowf si přitáhl k sobě svůj kus masa který mu v kleci zbylo.,, chceš se vrátit do té vody?" přiběhl k němu Snitter a paličatě ho kousl do boku. To Rowfa přesvědčilo, vztoupl si na nohy, nechal maso masem a šel za svým přítelem...
ČTEŠ
Psí Příběh
AbenteuerVe výzkumné laboratoři kdesi uprostřed hor jsou prováděny pokusy na zvířatech. Jednoho večera se dvěma psiskům podaří utéct na svobodu. Zpočátku se to zdá jako výhra, ta se ovšem brzy změní v holý boj o přežití v divočině. Obzvlášť když se mezi lidm...