For the love [ HP ff ] {the marauders}

Kapitola.3

ALex:

pořád jsem si povídal s Lily, popravdě jsem z ní nemohl spustit oči,prostě to nešlo.........je taaak krásná!, nedivím se že po ní James jede....ale kdyby jí opravdu miloval.....proč u ní teď nesedí a třeba jí nějak pochválí její vzhled..nebo tak něco? jedinné co jsem od něj slyšel je řvát přes celou síň 'Dáme rande Evansová?' tohle že má uchvátit nějakou holku?......jo zdá se že ostatní na to letí aby taky ne...ale jde vidět že Lily je neobyčejná....

"Ehm...neprovedla bys mě hradem?" zeptal jsem se a snažil se nekoktat

"Jo! jasně,a mohla by s námi jít i tvá sestr-......Blacku!!!" najednou se z její nevinné tvářičky stal výhružný,děsivý obličej......ale..jak byla zamračená a snažila se očima zabít toho Blacka tak.......zdála se mi tak roztomilá
nedalo mi to a otočil jsem se směrem kam šla...šla za Hermionou a Siriusem Blackem..musím uznat  že je to divné,vidět ho v našich letech........a naživu.......ale zdá se že se snaží o něco s mojí sestrou,, chtěl jsem tam už jít a odtáhnout ji od tamtud ale Lily to zvládla sama

"Ne! ji nedostaneš!" křikla na něj Lily a už ji tlačila dál pryč od něj, začal jsem se smát nad nechápavým výrazem Hermiony a taky nad tím jak Lily byla roztomilá

"Si roztomilá když se zlobíš" podotkl jsem a ona se na mě zamračila, ale když viděla že to myslím vážně tak se rozesmála

"jak může bejt někdo roztomilej když se zlobí Alexi?....ale k tomu potom....Hermiono! musíš si na Blacka dávat pozor...nerada bych tě viděla na dně, jemu vydrží holka tak na týden,víc ne, prosím že nejsi jedna z těch holek která se zamiluje do Blacka?!" vyjekla Lily a já se uchechtl..jo tak to vychytala..má sestra a zamilovat se jen tak do někoho kvůli vzhledu? nikdy!

"Nemusíš mít strach Lily....já taková určitě nejsem..jo Black je hezký a hodně pohledný........ale nedokážu se do někoho zamilovat jen tak na první pohled" usmála se na Lily Hermiona a ta jí úsměv oplatila
"Takže mě tu tedy provedeš?" zeptal jsem se Lily pro ujištění a ta přikývla
Hermiona mě zabíjela pohledem a celou dobu do mě kopala,vůbec nevím proč!

"Jdeš taky?" zeptal jsem se jí a ona zakroutila hlavou v nesouhlas

"Já budu muset jít ještě za profesorem Brumbálem"vysvětlila a já přikývl, málem jsem zapomněl že mu Hermiona slíbila že mu to všechno ukáže , Lily to však nechápala
"Proč?" zeptala se Lily

"musím se s ním ještě na něčem domluvit" vysvětlila hermiona a Lily pochopila že to z ní nedostane

"Dobře a nemám na tebe raději počkat?..si tu poprvé, můžeš se ztratit" naléhala Lily  já se uchechtl,kdyby jenom věděla...ale nemůže

"To je dobrý já tam nějak trefím" usmála se Hermiona a já a Lily sme teda šli...

...

Hermiona:

 šla jsem z velké síně když v tom jsem se s někým srazila,a věděla jsem až moc dobře s kým

"O,převelice se omlouvám slečno Grangerová,snad jsem vás příliš nepřešramotil" uchechtl se James a já se zasmála a přijala jeho ruku,protože jsem skončila na zadku...

"nepřešramotil jste mne pane Pottere o to strach mít nemusíte"usmála jsem se na něj a rozhodla se s ním hrát tuhle hru
"to jsem velice rád slečno, a jako omluvu přijměte prohlídku tímto kouzelným Hradem, jste tu hádám poprvé a já, jako zdejší nejlepší student , budu velice poctěn, " naléhal James a já se usmála, kdybych nemusela za Brumbálem tak bych rozhodně přijala
"Velice ráda bych tuto vaši jistě lákavou nabídku přijala Pane Pottere,merlinužel,mám závazky vůči jistému starému čarodějovi a musím se s ním sejít,  je to neodkladná záležitost a ředitel této školy si vyžádal mou přítomnost" odpověděla jsem lehce smutně a udivilo mě jak dokážu hrát slušnou paničku,všimla jsem si jak James posmutněl

"V tom případě vás milerád doprovodím do ředitelny za tím starým čarodjěm slečno Grangerová,nebudu přeci riskovat že tu budete až do vánoc bloudit tímto převelikým hradem" usmál se James a nabídl mi rámě, s radostí jsem ho přijala

podívali jsme se na sebe a rozesmáli se, slyšet nás někdo řeknou si že jsme se pomátli
"A jak se vám tu zatím líbí?" zeptal se po chvilce

"Nejsem tu ani den..po zítřejším vyučování budete vědět jako první jak se mi tu líbí" zazubila jsem se na něj

"S tím počítám slečno" zazubil se na mě taky a já se znovu rozesmála a on se mnou, tahle hra mě hodně bavila...

netrvalo chvíli a mi stáli před sochou která chránila vstup do ředitelny

"Zde naše cesta končí pane Pottere" rozhodla jsem se tu hru hrát dál

" To je mi převelice líto Slečno Grangerová, jste si jista že tu na vás nemám počkat?" zeptal se znova pro ujištění a já se usmála

"Jsem si jistá že na Nebelvírskou kolej trefím sama, o to strach mít Nemusíte pane Pottere, nuže dobrou noc" poklonila jsem se jako Princezna a on se uchechtl ale taky se poklonil a vzal mou ruku a políbil ji

" dobrou noc slečno" zasmál se a odešel, stále jsem měla úsměv na tváři,Kdyby jen věděl jak skvělého bude mít syna který mu bude tak podobný.......ovšem Harry nemá to co James..a to je ta velká arogantnost, což je na jednu stranu dobře, ale Harry by potřeboval kapku toho sebevědomí do teď si pamatuju dost barvitě jak se styděl zvát dívky na ples..

ze vzpomínky na budoucnost mi bylo smutno ,ale nemohla jsem brečet..ne teď!avšak i přes namáhání se ta jedna slzička dostala přes mé bariéry a stekla mi po tváři

řekla jsem heslo a chrlič ustoupil,mohla jsem tedy jít po točitém schodišti rovnou za Brumbálem..

"Dále" ozvalo se z pracovny a já tedy vstoupila

"Dobrý večer pane" pozdravila jsem 
"I vám slečno Grangerová" opáčil mi a naznačil ať jdu za ním
"jsem vám velice vděčný že mi jste ochotna prozradit mi co se stane v budoucnosti" poděkoval Brumbál a já jen kývla hlavou

pak jsem navrhla že bych u to mohla ukázat pomocí myslánky,s radostí to přilaj

a tak jsem začla...

po asi víc jak 2 hodinách konečně Brumbál znal Budoucnost,,přemýšlel,
"Musíme ho zastavit,co nejdříve"promluvil po chvilce ticha a já mu dala za pravdu

"Harry mi říkal něco o Viteálech...prý jste je hledal a řekl mu že by vám mohl pomoct, vím kam jste šli,ukázala jsem vám to..myslíte že tam skutečně je i teď? ten viteál?" zeptala jsem se a čekala na odpověd,
"Měl by tam být, slibte mi že nebudete nic podnikat,z vašich vzpomínek jsem usoudil že byste nejradči šla hledat všechny Viteáli už teď"usmál se na mě Brumbál a já zrudla..měl pravdu, neradči bych šla a všechny je zničila už dnes....ale on má pravdu..jako vždy

"Slibuji..a také vám mohu zaručit,že vám pomohu se vším ohledně zabití Voldemorta!" řekla jsem pevně ,není poprvé co říkám jeho jméno, přiznávám, že jsem do 3 ročníku nikdy jeho jméno nevyslovila ale po 4 ročníku jsem se už tolik nebála...
"dobrý teda,, smeťme toto téma ze stolu,vím že mi nechcete říct důvod toho že jste zde v minulosti..ale jak se chcete vrátit zpět do budoucnosti?" zeptal se mě ředitel a já polkla,vůbec nevím jak se odtud dostaneme..možná že už nikdy...

"To netuším..obraceč který jste v budoucnu upravil tak že s ním můžete cestovat v čase kamkoliv,je zničený a v této době jste ho nestvořil,budeme tu muset zůstat do doby než se najde řešení,a když se nenajde..." nemohla jsem to ani říct,prostě to nešlo...nemůžeme tu zůstat, nepatříme sem ale o to nejde...můžeme změnit minulost a tím se může vše pokazit,můžeme ovlivnit něčí budoucnost! vždyť už jen svou přítomností ohrožujeme s budouctnost

po chvíli rozjímání s Brumbálem jsem konečně odešla, šla jsem pomalu,byla jsem utahaná
takže ani nevím jak jsem se dostala do své postele,teda jestli jsem k ní vůbec došla...