I can w/GEJMR [JEDNODÍLOVKA]

Protože můžu

         Jedna noha je dole z postele a druhá ji následuje...tak a teď jak z té teplé postele dostat zbytek těla? V hlavě jsem si projížděl co musím dneska dělat a jestli má vůbec cenu vstávat. Babička! Babička má dneska přijít. Rychlostí světla jsem na sebe natáhl oblečení,které zrovna bylo po ruce a obul si své růžové papuče. Vyběhl jsem z pokoje a vběhl do obývacího pokoje. Začal jsem uklízet,protože babička si potrpí na pořádku. Začal mi zvonit mobil,který ležel až v pokoji. Pustil jsem prachovku na zem a šel se podívat kdo mi píše. Babička mi napsala,že si sebou vezme doprovod. Odepsal jsem,že mi to nevadí. ,,Okey,takže to znamená,že to tu musím připravit pro tři osoby" řekl jsem si pro sebe a šel zpět do obývacího pokoje. Zarazil jsem se v půlce cesty. Počkat...odkdy umí babička psát zprávy? Vždyť nevěděla jak se ten mobil zapíná. Pár vteřin jsem tam jen stál a díval se do blba. Mávl jsem nad tím rukou a vešel do obývacího pokoje. Sehnul jsem se pro prachovku a vrhl se zpět do úklidu. 

      Mám uklizeno,teď ještě se lépe obléct. Svlékl jsem se,oblečení jsem hodil do pračky a vlezl do vany. Asi po 20 minutách strávených ve vaně,jsem z ní vylezl a obmotal jsem si kolem pasu ručník. Šel jsem do pokoje a začal jsem se přehrabovat ve skříni. Natáhl jsem na sebe triko s batman logem a černé rifle. Začal zvonit zvonek u dveří. Naposledy jsem se prohlédl v zrcadle a šel jsem otevřít. ,,Ahoj Babi" přivítal jsem ji a objal ji. ,,Ahoj Míšo" usmála se ,,Tohle je Andrea...moje pomocnice". ,,Ahoj Michal" podal jsem ji ruku. ,,Andrea" usmála se a dala si za ucho pramínek jejích blonďatých vlasů. ,,Pojďte dále" usmál jsem se. Vešly a já za nimi zavřel dveře. Pomohl jsem oběma sundat jejich bundy. Všichni tři jsme si sedli na pohovku. ,,Chcete něco k jídlu nebo pití?" postavil jsem se. ,,Čaj prosím" usmála se na mě babička. ,,Já taky" oznámila mi Andrea ,,Děkuju". 

     Vrátil jsem se zpět do obývacího pokoje s dvěma hrníčky s čajem a s jedním hrníčkem s kakaem. Položil jsem to na stůl. ,,Míšo? Ty jsou tvoje?" ukázala na mé papuče. ,,Ano..líbí?" zasmál jsem se. ,,A nejsou náhodou..." nenechal jsem ji to doříct a skočil ji do řeči. ,,Ne a nedám" zakroutil jsem hlavou na náznak nesouhlasu. ,,Fajn fajn" rukama naznačila,že se vzdává. Zasmál jsem se a Andrea se ke mně ihned přidala. Zacinkal mi mobil. Píše mi Drea. Drea je moje dost dobrá kamarádka přes internet. Je skoro jako já v ženském podání..také natáčí a také nikdo neví jak vypadá...vlastně ani já. Napsala mi Ahoj. Odpověděl jsem ji stejně a mobil odložil. ,,Ty a to tvoje kakao" zasmála se babička ,,Stále ten malej Míša co se mohl utlouct po kakau,které jsem mu dělala".  ,,Babii" zaskučel jsem ,,Je mi dvacet šest...už nejsem malej". ,,Ale pro mě vždy budeš" usmála se. Vzdal jsem to a upil jsem svého kakaa. Znovu se mi ozval mobil. 

Drea: ,,Jak se máš?" 

Já: ,,Fajn ty? :) " 

Drea: ,,Taky a co děláš?" 

,,Pro kristovy rány,ta dnešní mládež se jen čumí do těch malých obrazovek a úplně ignorují okolní svět" postěžovala si babička. Jen jsem se usmál a věnoval jsem se zpět na Dreu. 

Já: ,,Mám tu na návštěvě babičku :D Ty?" 

Andrea se na mě divně podívala,ale když si všimla,že jsem si jí všiml znovu sklopila pohled k mobilu. 

Drea: ,,Já jsem na návštěvě u vnuka jedné paní z domu důchodců jako pomocnice...." 

Teď mi to začalo docházet... Andrea je Drea..a my na sebe narazili zrovna takhle. 

Já: ,,Andreo?" 

Drea: ,,Míšo?"  

Postavil jsem se. ,,Omluv mě babi...na chvíli si odskočím. Andrea to pochopila tak vstala taky a taktéž se babičce omluvila. Šli jsme společně do do mého pokoje. Ihned jak za sebou zavřela dveře jsem začal mluvit. ,,Tý jo...jaká byla šance,že se potkáme zrovna takhle?" zasmál jsem se. ,,Myslím,že mizivá" usmála se. ,,Já tě prostě potřebuju obejmout" skočila mi kolem krku. Po tváři mi začaly téct slzy...slzy štěstí samozřejmě. Pustili jsme se a navzájem jsme si dívali do očí. Byl jsem z ní tak moc mimo,že jsem si neuvědomil co dělám. Propletl jsem naše prsty a lehce jí políbil. Spolupracovala. ,,Proč si to udělal?" zašeptala,když jsme se odtrhli. ,,Protože můžu" usmál jsem se a znovu jsem ji políbil. ,,Uuu" ozvalo se u dveří. ,,Babi víš,že se špehovat nesmí" řekl jsem trochu zvýšeným hlasem. ,,Promiň,ale jste spolu roztomilí" s těmito slovy odešla. Otočil jsem se zpět k Andy. ,,Chci slyšet znova ten důvod proč si to udělal" zašeptala a skousla si ret. Neodpověděl jsem a začal jsem obdárovávat její krk polibky. ,,Protože můžu".