Po zániku Země

Prolog

Když se řekne slovo Země, co se vám vybaví?

Všichni si ji určitě představujete jako nádhernou a obdivohudnou planetu. Ano, byla taková.

Každý měl zde svůj úkol, ať už byl člověk, či zvíře. Země vzkvétala a vyvíjela se, byli objevovány další a další druhy zvířat a potravin.
No kdo by si nepřál takový život?
Všechno šlo hladce, aspoň do té doby, než lidé začali tuto planetu ničit toxickými látkami.
Kdysi tak čisté řeky ztmavly pod nánosem špíny a příroda už nebyla jako dřív.

A pak, pak se to stalo.
Den, kdy se vesmír vzbouřil a poslal na nás zkázu. Rozšířilo se to jako mor. Lidé se začali vraždit po stovkách a planeta zanikala.
Jen část lidstva se dokázala zachránit a nechala planetu a tvory na ní osudu.

Zabralo jim jen pár dní, než objevili novou planetu. Planetu jménem Urawa.

Člověk by řekl, že se na ní lidé naučili žít celkem rychle. Stačilo jen sehnat jídlo, obydlí a všechno bylo dokonalé.

Po tom, co se stalo se Zemí, v lidských srdcích utkvěl strach. Báli se, aby se to nestalo s touhle planetou znovu, aby se neopakovalo to, co sami způsobili.

A tak to začalo. Začala nová éra života.

Lidé si začali vyrábět zbraně. Luky, meče a šavle. Začali vyvýjet novou síť technologíí, začali vyrábět nesmírně zdokonalené vesmírné lodě. Cestovali napříč planetami a osvobozovali je z rukou už tak nebezpečných tvorů, kteří napadali jejich milovanou Zemi.

Jenže jezdit na výpravy nemohl jen tak někdo.

Lidstvo začalo trénovat děti. Trénovali je, aby se dokázali ubránit a jen ti nejlepší, jen ti,co prokázali svoji sílu,mohli bojovat.

A tak, tak se z Urawi stala dokonalá planeta.

Ale to co se teď stalo, změnilo dějiny.