Pod Maskou Youtubera (FF- S. p. Katky, Jirka Král)

1. Kapitola- Asi jsem se zbláznil.

Katky pohled
Dneska jsem si šla lehnout brzy. Někdy kolem desáté mě vzbudil křik. Rychle jsem vstala a běžela se kouknout, co se stalo. Ten křik vycházel z Jirkova pokoje. Na chodbě jsem potkala Petra a Tomáše se stejně nechápavým výrazem jako mám já. Hned za nimi přiběhli naši rodiče. Otevřela jsem dveře a rozhlídla se po pokoji. Jirka byl schoulený v rohu místnosti a křičel. Byl vyděšený k smrti. Šla jsem k němu a snažila se ho utišit.
,,Jirko, co se stalo? No tak nekřič. Všechno bude v pohodě." Jirka přestal křičet. Schoval se v mém náručí, křečovitě svíral mou ruku a třásl se strachem.
,,Prosím, ať mě nedostane. Prosím, ať mě nedostane." opakoval stále dokola. Nevěděla jsem, co mám dělat. Tak jsem ho jen držela a hladila po zádech. Asi po deseti minutách se uklidnil. Podíval se na nás.
,,Co se stalo?" zeptal se překvapeně. Zmateně jsme se na sebe podívali.
,,To nám řekni ty." Na Jirkovi bylo poznat, že neví, která bije.
,,Pojď. Vstávej, ať se tu neválíš na zemi." řekla jsem a pomohla mu vstát. Posadila jsem ho na postel. Zbytek rodiny odešel.
,,Co se stalo?" zeptala jsem se a hladila ho po zádech. Zabodl pohled do země.
,,Já...Já nevím. Najednou jsem měl černo před očima. A... Nejsem si jistý, ale...ale..."
,,Ale co?"
,,Ale myslím, že jsem slyšel hlasy," uchechtl se,,Asi jsem se dočista zbláznil." Nevěděla jsem, co na to říct. Jirka se najednou začal zvláštně kroutit a začal naštvaně řvát. Prudce se zvedl, vzal budík z nočního stolku a mrštil s ním vší silou o zem. Chvíli tam jen stál a koukal se na ten budík. Pak se na mě otočil s vystrašeným výrazem.
,,Musíš mi pomoct."
,,Jistě." řekla jsem a objala ho. Začal brečet.
,,Já nevím, co se to děje."
,,Neboj. My to zvládneme. Zkus si lehnout. Až se vyspíš, bude líp." řekla jsem a odešla z pokoje.

*Ráno*
Když jsem se vzbudila, sešla jsem dolů do kuchyně. Už na schodech jsem slyšela křik.
,,Co sakra děláš?! Polož ten nůž!" Rychle jsem seběhla schody. V kuchyni jsem viděla Jirku, jak máchá kolem sebe nožem. Tomáš ležel na zemi a držel se za krvácející rameno. Petr stál mezi Jirkou a Tomášem a uhýbal před nožem a vyděšení rodiče stáli opodál paralyzovaní strachem.
Jirka se na jednou jakoby zasekl. Přestal se hýbat a nepřítomně hleděl před sebe. Využila jsem toho a nůž mu z ruky vytrhla. Jenže ho držel pevněji, než jsem si myslela a pořezala si dlaň. Nůž jsem hodila co nejdál od Jirky a čekala, jak zareaguje. Roztřásl se a s pláčem se zhroutil na zem. Klekla jsem si k němu a objala ho. Za zády jsem slyšela tátův hlas.
,,Potřebuje psychiatra."

Juuuchůůů!!! Máme tu první kapitolu! Jak vás zaujala?

Mackenzie