Newyorský příběh

3. kapitola

Proběhne první setkání po 5ti letech... a nebude to zrovna vřelé ani láskyplné. Bavte se :)

_______________________________________________

Party byla velkolepá, ostatně, Amy ani jiné než velkolepé party pořádat neuměla. Byl to její zvláštní dar, kterým ona oplývala a kterým se nemálo chlubila. Narozeninová oslava nejlepší kamarádky v luxusním klubu Golden Park s číšníky, tanečníky a jen nejlepšími kamarády a známými byla dokonalá. Amy si dala záležet, aby o přípravách hlavně Kirsten nevěděla, také si dala záležet, aby rozeslala pozvánky a nezapomněla do poznámek napsat, že povinností, kromě dárku pro oslavence, je také bílý oděv, neboť to byla barva, kterou Kirsten milovala ze všech nejvíc.

Amy zařídila dokonalého DJ, který hrál jen podle nekonečného seznamu, který mu Amy poslala několik dní předem spolu s instrukcemi, zařídila perfektní občerstvení, které se skládalo jen z těch největších dobrot včetně bonbonů z bílé čokolády a kokosu, po kterých se Kirsten mohla utlouct. To všechno samozřejmě platila její a Kirstenina matka, která se sama do příprav zapojila jen finančně, ale když se byla ukázat, nadšeně Amy gratulovala.

„Liame, tady!" mávala s rukou nad hlavou Amy na svého přítele, který se právě objevil na schodech k salónku, ve kterém seděla Kirsten a užívala si pozornosti svých kamarádů z vysoké. Liam se na Amy usmál, propletl se až k ní a něžně jí políbil na dokonale tvarované rty. „To je vážně tvoje práce?" žasl a odložil malou, dokonale zabalenou krabičku na hromadu dárků na stole.

„Samozřejmě. Už by tě to mohlo přestat překvapovat," odpověděla skromně Amy a polibek mu vrátila. Potom, když se od něj odtáhla, si ho prohlédla kritickým okem. Liam měl na sobě dokonale padnoucí košili s tříčtvrtečním rukávem, samozřejmě bílou. Na nohách měl bílé plátěné kalhoty, které mu krásně dokreslovaly štíhlou vypracovanou postavu. Amy se při pohledu na něj musela usmát, Liam byl vždycky elegantní, uměl se oblékat a měl smysl pro styl a doplňky.

„Nepůjdeme tancovat?" zeptala se ho Amy jemně a upřela na něj svůj neodolatelný prosebný pohled svých bledě modrých, až šedivých očí. Liam si povzdechl. Amy věděla, že nemá tancování rád, ale tohle byla oslava. Copak tu chce celou dobu jen sedět a povídat si? Mimo to, jistě s ním bude chtít tančit i Kirsten a jak je známo, oslavenci se v den narozenin nic nesmí odepřít. Ani tanec s jejím bývalým přítelem.

„Jednu písničku," rezignoval Liam. Amy si nadšeně výskla, popadla Liama za ruku a táhla ho na taneční parket, který byl stranou od hlavního dění, to aby hudba zcela nerušila hosty při konverzaci. Byli na parketě sotva pár vteřin, když se k nim přiřítila Kirsten a nadšeně Liamovi skočila kolem krku.

„Tys to stihl, můj nejmilejší bývalý příteli," jásala.

„Tvoje plnoletost je něco, co se musí oslavit," mrkl na Kirsten Liam a myslel to v žertu. Kirsten se k nim přidala a během chvíle už jich tancovalo v hloučku několik. Po písničce se Liam omluvil a odešel na bar si pro nějaké pití a holky pokračovaly v tanci samy.

Amy se nadechla a chtěla se Kirsten vypovídat ze svého štěstí, jak je s Liamem moc spokojená a jak jí nic nechybí, chtěla to se svou kamarádkou sdílet, protože toho byla plná, ale všechna ta slova se najednou vytratila, jako když prasknete mýdlovou bublinu, protože mezi lidmi v davu zahlédla bez sebemenšího varování velmi povědomou tvář.

Její oči se zaměřily na ten známý obličej, který několik let neviděla, a zatajila dech.

„Kam koukáš?" zajímala se Kirsten, obrátila se do místnosti a hledala, co zaujalo Amy natolik, že se nesoustředí na hovor s ní. Chvíli neviděla nic, jen plno lidí v bílých šatech a rozličných účesech, jak se spolu baví nebo se smějí, ale pak zahlédla to samé zjevení, co Amy před několika vteřinami.