Můj (příšerný) život

Nemocnice

Zapadalo slunce a my došli k nemocnici. Když jsme vešli dovnitř zamotala se mi hlava z té doktorské vůně..fuj. Přišla k nám sestřička a odvedla mě k doktoru Svobodovi, vypadal mile takže jsem už neměla takový velký strach jak před tím. Koukl se mi na ty škrábance a řekl: 

Doktor: Jak se ti to proboha stalo? 

Já jsem mu to všechno řekla, myslela jsem si že mě pošle do blázince...Ale pak řekl sestřičce ať si dá na chvilku volno zamknul dveře, my se Sebastianem divili a řekl..

Doktor: Tohle co si mi řekla se mi stalo také..

Sebastian a já: Cože?? To fakt??

Doktor: Ano, stalo se to.. (a začal nám to vyprávět a stalo se mu to podobně jako mě..)

Ty rány mi vyšetřil a byla jsem ještě 1 den na pozorování v nemocnici. Sebastian zůstal u mě celou noc. Kolem 2 ráno jsem měla sen o tátovi, že měl auto nehodu a já jsem se rozbrečela Sebastian mě utěšoval a takhle se to opakovalo ještě 2x. Sebastian zavolal doktora aby zjistil co se mnou je a řekl, že tohle budu prožívat ještě pár dní že to je normální, že se mu to taky stalo.. 

O TÝDEN POZDĚJI

Když mě pustili z nemocnice pokračovalo naše dobrodružství..!

Za rohem nemocnice byla opuštěná chata tak jsme vešli dovnitř aby jsme si tam odpočinuli k večeru jsme ulehli ke spánku.. Ten můj sen s tátou se znova opakoval ale v tu chvíli jsem se rychle z budila a před sebou jsem viděla Benny ho *můj pes*. Chtěla jsem ho objat ale už byl pryč..!? Něco nebylo v pořádku z budila jsem Sebastiana a on se mi podíval do očí a řekl:

S: byl to jenom sen jdi si lehnou.

Já: Jak to můžeš vědět?

S: Vím to řekl mi to ten doktor jsou to něco jako živé sny

Já: No tak dobře

A šly jsme spát..

 Pokračování příště