{1}

67 3 0
                                    

Zoela: ,Crrrrrrrrrrrrr' uslyšela jsem zvuk toho otravné zvuku, který vydával můj telefon. Jedním pohybem jsem ho vypla. Jakmile jsem to ale udělala, začali se vytahovat žaluzie. Mám to tak nastavený, jinak bych se z té postele snad nevyhrabala nikdy. 

Na chvíli mě oslepil sluneční svit. Je sice 7:02, ale světla je požehnaně. Vyhoupla jsem se na nohy a šla se kouknout do zrcadla jaké se stihly přes noc napáchat škody. Nebylo to až tak strašný, bylo to omnohem lepší než jindy. Vešla jsem tedy do koupelny a osprchovala se. To mě dostatečně probudilo a byla jsem plně při všech smyslech. Zavřela jsem kohoutek a utřela se. Teď nastane ta nejtěžší část. Oblečení. Po asi deseti minutách jsem si konečně vybrala. Ale že mi to dalo zabrat. 

V koupelně jsem se pak už jen nalíčila. Dala jsem si linky, řasenku a jemný lesk na rty. Vzala jsem si batoh a hurááá mužu jít konečně dolů.

Sešla jsem po schodech do kuchyně, kde jsem měla nachystanou snídani. Sedla jsem si na barovou stoličku a pustila se do palačinek s Nutelou. ,,Heeeej nech mi taky něco!" zařval na mě Thomas. No jooo no. Brácha. ,,Aby jsi nevyhladověl" zasmála jsem se a dojedla svou druhou palačinku. On do sebe začal rvát jednu po druhé. I když toho sní hodně, je pořád hubený. Nechápu ho. ,,Abys nepřijel pozdě." zařvala jsem se smíchem a obula si své vansky. ,,To je v pohodě. A nechceš zavést?! "zakřičel s plnou pusou až poprskal mamku. Ta se na něho vražedně podívala a já se na něj jen ušklíbla. ,,Dobré ráno mami" usmála jsem se. ,,Dobrý ránko mami" žvatlal. ,,Dobré, dobré" On mě přímo zabíjel pohledem. ,,Ne v pohodě, ale díky. " usmála jsem se a vyrazila ven. Už jsem chtěla jít, ale pak jsme si vzpomněla na jednu hodně důležitou věc. Skateboard. Rychle jse vrazila do domu, vyběhla schody, vzala si skateboard a seběhla je zpátky dolů. Ještě jsem stihla zaznamenat bráchův udivený pohled. Letmo jsem se na něj usmála a zabouchla dveře. 

Jela jsem po ulici a dávala si sluchátka. To bylo divný. Ještě nidky jsem nezapomněla svůj skateboard. Nikdy. To mi ten dnešek teda začíná. 

Dojela jsem do školy a tam to bylo nacpaný. Obvzlášť u jedné skříňky. Bohužel já ji měla hned vedle tak jsem se tam musela procpat. Nejdřív jsem se sanžila nějak slušně, ale pak jsem se na to vykašlala. ,,Lidi vypadněte! Hned!" rozjela jsem se a ten kdo neuhl skončil na zemi. Jenže jakmile jsem dojela ke skříňce, málem jsem do ní narazila.... 

Skate girlKde žijí příběhy. Začni objevovat