Jedna z mnoha Siriuse Blacka

Kapitola první. Cesta do Bradavic...

Mé jméno je Alecto Kulibinova-Brownová. Ano, neobvyklé jméno pro angličanku, má rodina má předky v Rusku. V Anglii bydlím od narození, můj otec je rozený rus a má matka angličanka. Přesto umím plynule rusky, díky mým prarodičům. Od mala jsem se těšila do školy, ale byla jsem vždy jiná oproti mé rodině. Byla jsem zlejší, zákeřnější, vážnější, prostě zkaženější. Máma říkala, že je hloupost, aby mě Moudrý klobouk zařadil do Zmijozelu. Naše celá rodina chodila do Nebelvíru a stejné je to s mým bratrem a dalšími dvěma bratry. Jenom já jsem podobná rodině z strany mého otce. Proto jsem byla zařazena do Zmijozelu, už několik let bych chtěla chodit do Kruvalu, ráda se zajímám o černou magii a zakázané či prokleté předměty. Jsem černá ovce rodiny, ale mí prarodiče mě v tom podlorují, sami milují černou magii. Každé léto jezdím za nimi a celé léto trávím v rusku. Má jediná kamrádka je učebnice nebo kniha. Ano, slyšíte dobře, jediné co mi dělá společnost jsou knihy. Jsem jedna z oblíbenkyň Křiklana, ten mi dal povolení do zakázané části knihovny, Křiklana nesnáším, mezi jeho oblíbence patří i můj bratr. Mí dva další bratři (naštěstí) nejsou ještě v jeho klubu.

Bydlíme na Grimmauldově náměstí 14. Ve stejné ulici bydlí Sirius Black, ten co mi kazí dny v létě co jsem doma a né v rusku. Bydlíme pouze ob dům, dům mezi námi je prázdný. Jak už jsem řekla, většinu léta trávím u prarodičů, ale co dělám když tam nejsem? Učím se, mám vždy nastudované dva roky dopředu, nebo míchám zakázané lektvary. Skoro celé léto nevykročím z pokoje. Naposledy když jsem si otevřela okno, mi do pokoje přistála sklenice od Ohnivé whisky, kdo jiný to udělal než Black. Málem jsem se neudržela a vypustila na něj Avade Kedavra, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Teď už jsem v šestém ročníku.

*Na nádraží Kings Kross*

Konečně, konečně slyším hučení a pískání vlaku, dupot dramatických rodičů. Nakednou do mě měkdo vrazil. A Blacka s jeho partičkou pitomců. ,,Jé, tady je má mílá sousedka ruská nabručená šprtka!" zvolal tónem, který říkal jak se moc těší na to až mě znemožní ,,Jé, tady je dutý soused děvkařský ožrala!" sundala jsem ho ze sebe a stoupla si ,,Siriusi!" přiběhl Remus, spatřil mou rozzuřenou tvář ,,Ale notak, Siriusi!" ,,Ukliďte si svého kamarádíčka pryč, jinak zažije větší peklo než u sebe doma!" vykřikla jsem po nich a odešla zpět za svou rodinou. ,,Přijel už Percy?" zeptala jsem své matky ,,Ne, ani nepřijede," řekla zklamaně ,,Kde je táta, Rudolphus a Dean?" ohlížela jsem se kolem sebe ,,Rudolphusi, Deane!" slyšela jsem utahaný hlas ,,Stůjte!" kolem mě probíhali mí bráškové. ,,Alecto, notak přestaň!" ječel Dean ,,Ty musíš zkazit každou zábavu!" přidal se k němu Phus ,,Alecto, děkuju. Už je můžeš pustit," zastavil se táta a opřel se o kurf ,,Rádo se stalo," schovala jsem hůlku, Vingardium Leviosa se zrušila a Dean s Phusem spadly na zem. ,,Mrcho," sykl na mě Phus ,,Hej! Alecto!" volala na mě Potter ,,Pojď sem!" šla jsem za ním, věděla jsem, že by mě jinak nenechal na pokoji ,,Co chceš?" řekla jsem otráveně ,,Hele, Sirius-" ,,Ty myslíš tvého pitomého kamaráda?" ,,Chci se ti za něj omluvit, znáš jeho rodinu-" ,,Znám a až moc dobře," ,,Nepřerušuj mě pořád!" vyjekl, došly mu nervy. ,,Tak promiň, že od mých jedenáctých narozenin mi kazí život!" neměla jsem náladu ani na jednoho. Šla jsem zpět za mou rodinou ,,B-babi a dědo?!" vyjekla jsem radostně a obejmula je ,,Co tu děláte?" ,,Přece by jsme nezmeškali tvůj odjezd zlatíčko," pohledila mě babička po vlasech ,,Andreyi, co si povídají?" zeptala se mám matka, neumí rusky tak jako já a táta s mými bratry ,,Jen se zdraví," zasmál se táta ,,Tady máš, černou magii máš přece ráda," podal mi dědeček knihu. ,,Historie černé magie a jak na ni," přečetla jsem si název ,,Byla u nás v knihovně hodně dlouho, tak ji máš tady, jak víš studovali jsme v Kruvalu." zasmál se dědeček ,,Pocházíme totiž z Rumunska, ale bydlíme v rusku, řekli jsme si že to bude pro tvého otce nejlepší, " dovyprávěla babička ,,NASTUPOVAT, VLAK ODJÍŽDÍ ZA 5 MINUT!" ,,Už musím jít, mějte se hezky!" naposledy jsem je obejmula ,,Mami už musím jít," obejmula jsem ji ,,Pa holčičko," řekla ustaraně ,,Drž se, netrap se Blackem, je to tupec!" povzbudil mě a obejmul ,,Ahoj tati," rozloučila jsem se a odešla do vlaku. Mí bratři se s nimi rozloučili též a šli si sednout za svými kamarády. Konečně, volné kupé, kde nikdo není. Vlezpa jsem do něj a sedla si na sedadlo, vytáhla knihy a četla. Najednou se otevřely dveře od kupé osdvrátila jsem oči od knihy ,,Konečně, naše kupé!" řekl Black?! Co ten tady dělá?! To je moje kupé! Odkašlala jsem si ,,Mám pocit, že tu nejsme vítáni," řekl Peter, Black se na mě podíval ,,Peetee, učitě jsme vítáni, že nabručená šprtko?" rozvalil se na sedadlo ,,Siriusi, prosím, pojďme." řekl výstražně Remus ,,Bohužel mi to vadit bude," řekla jsem klidně ,,No, ale toto je naše kupé, nevšimla sis toho nápísu?" podíval se nad okno ,,Poberti," přečetla jsem nápis nad oknem ,,Zajímavé, ale to vám toto kupé nijak nepřivlastňuje." ,,Tak to řeknu jinak," postavil se ,,Vypadni odtud blblo!" ,,Já, že mám odtud vypadnout?!" vykočila jsem jak čertík z krabičky ,,Byla jsem tu první, dej mi konečně pokoj Blacku, aspoň jednou v životě!" ,,Ale nás je víc!" ječel víc ,,A nenazývej mě tím příjmením, ty ani nevíš co si proživám Kulibinova!" ,,Já nevím co si prožíváš?!" ječela jsem jak jsem nejvíc mohla ,,Ty se opiješ a jseš v pohodě, já si musím protrpět každodenní dávku srovnání s mým bratrem, jak je lepší!" ,,Co myslíš, že já?!" dupl ,,Že hrál famfrpál místo toho, aby se učil, že je v Nelevíru!" hnaly se mi slzy do očí ,,Zmiz konečně z mého života ty imbecile zasranej!" ,,Já to mám horší!" vypadal děsivě ,,Každý den poslouchám srovnání, nadávky, vyčítání, nejsi na tom hůř!" ,,Jdi pryč, slyšíš?!" zaječela jsem jak nejvíc jsem mohla ,,Siriusi dost!" zakročil James ,,Nech ji!" viděl mě jak jsem zlomená ,,Ona si začala!" ukázal na mě tím svým pařátem, hnusným pařátem ,,Na tom nesejde, jdeme!" odtáhl ho pryč. Odešli pryč. Skácela jsem se na kolena, snažila jsem se být silná, ale nezvládla jsem to. Rozbrečela jsem se, dala jsem si ruce na obličem a brečela. Bolelo to, že jsem ztratila staršího brášku. ,,Alecto?" otevřel dveře od kupé Dean ,,Alecto, co se stalo!" přiběhl ke mě ,,Alecto, mluv!" třásl se mnou Phus ,,Black, to se stalo!" byla jsem na dně ještě víc, obejmuli mě. Utěšovali a říkali jak moc mě mají rádi. Nakonec zůstali v kupé se mnou a hraly jsme Řachavého Petra. ,,Kluci, můžete jít za kamarády, já to tu vzládnu," usmála jsem se na ně ,,Tak dobře," vstali ze sedadla ,,Máme tě rádi!" obejmuli mě oba dva a odešly. I když na ně často nadávám, tak nechci být jako Percy, povyšovat se nad nimi a být ,,lepší". Mám je ráda.

Začala jsem si číst, tentokrát byla cesta delší než normálně, za okny bylo zamračeno a pršelo. Kapky ťukaly na okno, nebylo moc vidět. Po chvíli jsem to vzdala, nechala jsem čtení a koukala se z okna. Šly vidět obrysy stromů a hor. Najednou se otevřely dveře. ,,Remusi, co chceš?" byla jsem už klidná, proto jsem neřvala a ještě k tomu, to nebyl Black. Remus byl jediný se kterým se dalo bavit, s Poberty jsem se nikdy moc nebavila, ale Remus nebyl takový idiot jako oni. ,,Chci mluvit o tom co se tady událo, mohu?" ,,Pojď," pobídla jsem ho, aby si sedl. Sedl si a řekl: ,,Se Siriusem to není snadné, opravdu má hroznou rodinu," ,,Jsem jejich sousedka Remusi, vím jací jsou," ,,Tak je to jednoduší, nesnáší Zmijozel, protože je prolezlí smrtijedy, to asi víš, když jsou tví rodiče stejní." ,,Co prosím?!" zbystřila jsem ,,Celá moje rodina se skládá ze Nelvírských, na mě si plyvejte, ale na ně ne!" ,,Promiň, já nevě-" znervózněl ,,Vypadni odtud, moji rodinu nechte a mě taky!" chytla jsem ho za límec a vyhodina, byl slabší jako moje šestiletá sestřenice. ,,Potřebuju si protáhnout nohy," oddechal jsem si a vydala se liduprázdnou chodou. Za okny bylo šero a sychravo, stopla jsem si k oknu a koukala se z něj. Z nenadání jsem slyšela otevření dveří od kupé a nějaké holky co se smály ,,Siriusi, ty jsi teda číslo!" smály se jak hloupé husy. Samozřejmě, Black, ten jeden parchant. ,,Já vždycky dámy," určitě pohodil svými vlasy, znám ho. Jenom slyšet jeho jméno mi vadilo, natož jejo hlas. ,,Heleme se, kdo se objevil?" přišel ke mně ,,Brownová-" ,,Kulibinova!" okřikla jsem ho, neměla jsem ráda příjmení své matky ,,Tak Kulibinova, co tu pohledáváš?" řekl jeho arogantním hlasem ,,Stojím tu, narozdíl od někoho, kdo si to stihl rozdat s husama ze čtvrtého ročníku," vysmála jsem se mu do obličeje ,,Ty jedna-" ,,Co, teď mi nadáš do blbek, hus a bude všechno lepší?!" vyjela jsem po něm ,,Nebudu se zdržobat takovou husou jako jsi ty!" vyhrkl a odešel. Měla jsem hroznou zlost, už mě to nebaví.