Je po prázdninách a já stojím zase na parkovišti sama v dešti . Jako vždy jdu zase pozdě , ale to už je v podstatě taková moje malá tradice.
,, Tůůůů tů tůůůů " ušlyším zamnou troubení nejspíš od motorky , pomalu se otočím až vidím jen světla která se stále přibližují a slyším zvuky každého malého střepu který spadne na zem . Slyšela jsem ještě něčí hlas jak křičí ,,Jsi v pořádku ? "
......
Probouzím se v nemocnici a jen matně jsi pamatuji co jse vlastně stalo . Zkouším zvednout má oční víčka ale nejde mi je snad ani o jediný milimetřík zvednout . Až asi po 10 minutách jse mi je podařilo vytáhnout na horu .
Už předem jsem věděla že bude můj pokoj prázdný . Můj táta umřel při autonehodě a máma samým žalem skočila za rok z desátého patra když mi byly ještě 3 roky , sourozence nemám a rodinu taky ne . Povzdychla jsem si a porozhlédla jse po pokoji.
Když v tom jsem uslyšela mužské chrápání , ale na posteli nikdo neležel ani na křesle . Koukla jsem se na zem a doopravdy tam někdo ležel .
Bylo to to nejrozkošnější stvoření které jsem kdy vyděla. Hnědé nádherné vlasy , oči mu zářily na sto mil a o rtech ani nemluvit ,,, Haló ? My jse známe ? " řekla jsem silnějším hlasem abych ho vzbudila , ,, Mami nech mě spát !" zamumlal. Pobaveně jsem se zasmála ale při tom smíchu mě zabolela příšerně hlava , vedle mé postele byl vyvýšený stolek s vodou a nějakými prášky tak jsem je rychle spolkla . Nejspíše uslyšel můj smích protože rychle vstal a omluvil jse. Pak mi vyprávěl co jse vlastně stalo a celou dobu jse mi omlouval . Byl tak sladkej .
,, A jak se vlastně jmenuješ ?? Já se jmenuju Daniell . " vyhrkla jsem ze sebe nějakou otázku ,,Louis , rád vás poznávam lady Daniell ." odpověďel se snobským obličejem ,,Nápodobně sire Lousi ." a oba dva jsme se začali smát jako malé děti .
Trávil se mnou v nemocnici hodně času , dokonce pak tři týdny nechodil do školy a dělal se mnou blbosti , ale pak nastala zase škola a vše se zhroutilo zpět k horšímu ...
Tak jak jse vám líbil 1.díl ?? Má to cenu psát dál ?? Pište do komentů !!
