Život nikdy není takový jaký by sis přál. Někdy stojí za úplný hovno. Přemýšlíme jestli máme skončit nebo jít dál. Hledat náš cíl.
Cestou životem si projdeme vším ale jdeme v tom sami. Sami na sebe. Na nikoho jiného se nemůžeme spolehnout.
Život většinou není tak krásný jaký ho vypráví rodiče před spaním svému dítěti.
Je jiný. Je to svět kde se málo z náš může vyjádřit nebo žít svůj sen.
Málo kdo to dokáže. Málo kdo dojde do toho vysněného cílu.
Protože svět a lidé kolem nás jsou svině a snaží se nás dát jakkoliv dolů.
Stáhnout nás na úplný dno. V tomhle prokletým světě se nikdo nemůže spolehnout na ostatní je tu sám na sebe.
Tenhle svět je jiný, zlý. Plný nenávisti. Nesmíš se ohlížet za minulostí, musíš se soustředit na přítomnost a plánovat budoucnost.
Když se ohlídnete lidé využijí toho že jste zranění a podkopnout vám nohy.
Tak to všechno začalo..
Ahoj, tuhle story nebudu psát tak často. Budu jí spíš psát když budu mít deprese nebo podobně.
Už na začátku upozorňuju že tento příběh nebude žádná Happy záležitost.
