Byli jsme v parku a leželi jsme vedle sebe, koukali jsme se na nebe, vždy když jsem se na ni podivala byla tak roztomilá.
"Mohla bych se na něco zeptat?" Řekla jsem aniž bych věděla na co přesně se chci zeptat.
"Ano" koukla se na mě a usmála se. Bože ona je tak dokonalá...
"Nechtěla by ses se mnou kouknout zítra na film u mě?" Teď jakoby se ji vytratil úsměv z tváře...
"Karin já.... nemůžu promiň"
"Dobře" zvedla jsem se a řekla ji že už musím domů, objala jsem ji a šla...
Netušila jsem jestli jsem udělala dobře s tím že jsem se ji zeptala ale musela jsem. Asi týden jsme se nebavili, musela jsem něco začít dělat vážně jsem se do ni zamilovala.
