The girl who tried it.

*one*

Do místnosti vstoupila osoba, což zapříčinilo úsměv na tváři ředitele s zmatení ve tvářích čtyř studentů nebelvíru. "Rád tě vidím Hassaleh, posaď se ke chlapcům." Pokynul dívce Brumbál a v očích se mu objevily jiskřičky pobavení. "Pane profesore, s prominutím, kdo je to?" Zeptal se chlapec s jizvami na tváři. "Pánové, toto je Hassaleh. Odteď bude chodit na tuto školu a po vás chci, aby jste jí to tu ukázali." Jakmile dořekl, sundala si dívka plášť z hlavy. Chlapci měli co dělat, aby jim oči nevypadly. Hassaleh měla dlouhé tmavě hnědé vlasy, světlou pleť a smaragdově zelené oči. Byla by naprosto dokonalá, kdyby se přes pravou stranu tváře netáhla dlouhá jizva. Náhle se jeden z chlapců rozhodl, že se jí představí. "Sirius Black jméno mé." Řekl čenovlásek a svůdně se na ni usmál. "Tohle jsou Remus Lupin, James Potter a Peter Pettigrew" dořekl a zase se posadil. "Jsem Hassaleh." Promluvila dívka poprvé za celou dobu a podívala se na ně zkoumajícím pohledem. "Kdy budu zařazena do koleje?" Zeptala se a otočila se k řediteli. "Můžeme tě zařadit hned jestli chceš." Na to dívka jen přikývla. Ředitel vstal a vzal starý, ošuntělý kloubouk z poličky. Pokynul dívce, aby se posadila a když tak učinila, nasadil jí tento klobouk na hlavu.

>>>z pohledu Hassaleh<<<
"Na tento okamžik jsem čekal velmi dlouho." Promluvil mi v hlavě hlas. "Jsi velmi talentovaná dítě, avšak která kolej bude pro tebe ta pravá?" Pokračoval hlas. "Nebelvír, nebo Zmijozel, vyber si." Dokončil svůj monolog. "Nebelvír." Rozhodla jsem se a po tom, co ten hlas vyřkl jméno mé koleje nahlas, jsem si klobouk sundala. "Teď běž s chlapci na kolej a očekávám tě ve velké síni na večeři." Vyprovodio nás Beumbál z ředitelny svým hlasem. Vyšla jsem tedy směrem, kam šli i ti kluci. Po chvíli jsme dorazili k obrazu, jenž byl nejspíš vchodem do koleje. "Abrakačabraka" řekl ten chlapec s jizvami ve tváři. Obraz se odklonil a my mohli vejít. "Které jsou dívčí ložnice?" Zeptala jsem se. "Ty v pravo. Za půl hodiny tě čekáme tu a ty nám o sobě něco řekneš." Řekl ten s brýlemi a rozčepýřenými vlasy. Přikývla jsem a odešla si nahoru vybalit. V pokoji jsem na nikoho nenarazila, tak jsem sešla dolů dříve. Ve společenské místnosti nikdo nebyl, tak jsem Obešla jsem pohovku a usadila se na zem naproti vyhořelému krbu. Namířila jsem pravou rukou na krb a ten se rozhořel. Náhle jsem uslyšela zvuky čtyř párů nohou sbíhajících po schodech.

Tak to je moje první kapitola. Doufám, že se líbí. Napište mi do komemtářů jestli chcete seznam osob a jejich charakteristiku. Další část bude hned, jak to půjde.

Vaše Cloudy.