Remus, Sirius And Little Harry

Kapitola 8

Remus:

přišel jsem z práce a první co jsem viděl byly Harryho Kalhoty na zemi,
sebral jsem je a šel směr obývák, o kousek dál bylo Harryho tričko,taky jsem ho sebral

na každým meru bylo nějaké Harryho oblečení, doslova to byla cestička z oblečení ,která vedla do obýváku,
když jsem tam vešel začal jsem se nekontrolovatelně smát,
Harry utíkal nahý před Siriusem,který běžel za ním s další oblečením v ruce snažíc se ho chytit

"Stůj ty jeden malej  blesku, musím tě oblíknout jinak mě Remus roztrhá a hodí do polívky, ale musela by to být exta polívka kdybych v ní byl já!" křičel Sirius na Harryho za běhu ,Harry se mu jen smál a dál utíkal
"Jen počkej!" křičel Sirius dál, to Harry běžel přímo mým směrem,ale jelikož se nedíval před sebe tak to do mě napálil

"Ahoj malý Blesku" usmál jsem se na něj a vzal ho do náruče

nedříve se tvářil vylekaně ale  když zjistil že sem to já tak se  usmál

"Malý Blesk!" zopakoval nadšeně 3 letý Harry a u toho se usmíval jako sluníčko, je až neuvěřitelné jak Harry rychle roste..

šel jsem s Harrym v náručí do jeho pokoje kde jsem ho oblékl,v tom se mi za zády objevil zadýchaný Sirius

"Vůbec nechápu jak to děláš! mě vždycky utíká! " stěžoval si nad čímž jsem se usmál

"to já nevím Sirie,ale aspoň sis provětral šunky" uchechtl jsem se a nemusel jsem se ani dívat Siriovy do tváře abych věděl že nasadil ten jeho uražený výraz

"no promiň ale léta famrpálu mi zajistila téměř dokonalou postavu na celý život" řekl povýšeně a já se na něj otočil

"No jistě ty košťomile" ušklíbl jsem se

"Knihomole!" zaútočil ,s výrazem teď to vyhraju,Sirius

"Nagelovaná hvězdo!"vykřikl jsem s úsměvem na rtu,tohle ho vždy vytočí

"Nadšenče úplňků!"vyslovil s arogatním úšlebkem

"špinavej ,prašivej kožichu!"posmíval jsem se mu a narážel tím na to jak nedávno ve své psí podobě přišel domů celý špinavý od prachu, tolik množství prachu totiž zavinilo že jeho černá srst byla šedá, když se přeměnil zpět byl stejně špinavý jako ve psí podobě

"Tak hele to se stalo jenom jednou!" vykřikl uraženě s vyšpulenými rty

"No jasně ty herečko" pokroutil jsem nad ním hlavou a abych ho obměkčil tak jsem ho vášnivě políbil,miluju tyhle naše "hádky"

"Tak hele ,ne před Harrym!" zopakoval větu kterou mu neustále říkám, praštil jsem ho do ramene a odešel do kuchyně kde jsem nařídil Kráturovi ať připravý večeři

...

"já špagety ale nechci!" křikl na mě Sirius při jídle

"ALe Harry jo,takže máš smůlu!" usmál jsem se na něj a stočil pohled na Harryho ,který si s jídlem hrál

"vždyť to ani nejí!" snažil se mě přesvědčit,ale já se nedal

"no a?,je to jeho oblíbené jídlo, dnes má svátek!!"hájil jsem ho a v tu chvíli Harrymu vylítla vydlička z ruky , Sirius se musel sehnou aby se mu vidlička nezapíchla do hlavy, Harry se rozesmál ,snažil jsem se jak chtěl,ale začal jsem se smát taky,Sirius naštvaně odešel a já ho nechal být,ošem Harry byl jiného názoru,zvedl se ze židle a šel za Siriusem, byl jsem zvědavý co udělá a tak jsem šel za ním,

Sirius stál u okna, Harry se k němu rozeběhl a objal ho,tedy jeho nohy,

bylo to roztomilé

"Strejdo Siriusi!, prosím nezlob se,já nechtěl" řekl kajícně Harry a já na místě roztál

Sirius se na něj podíval a vzal ho do náruče

"Vdyť já  se nezlobím prcku,co si takhle prohlídnout všechna košťata co tu máme?!" vykřikl nadšeně Sirius,zavedl ho k naší tajné skrýši a ukazoval mu všechna košťata,říkal mu jak se jmenují a jak jsou rychlá,Harry z toho byl hooodně nadšený a už už si na jedno sedal, připomínal mi tím Jamese, začíná se mu podobat víc a víc,

Harry do večera básnil jen o košťatech , 

a tím nám Sirius zmařil plán na udržení Harryho dál od famfrpálu,

Zlobivý Sirus!