Krajina byla prokryta sněhovou pokrývkou.Jehličnany pokryté zářivě bílým sněhem ji bodaly větvemi do zarudlých tváří.Promrzlá dívka se drala přes houštiny a zvuk této utichlé krajiny zaplňovalo její hluboké dýchání a splašené lidské srdce.
Srdce.
Nedokázala ho zastavit.Nepřetrvatelně jí poskakovalo v hrudi,až si musela ruku na hrudník položit.Jako by ho chtěla pohladit a ukolébat.
Tiše.
Stála uprostřed hvozdu.
S pootevřrnými rty ze kterých proudily bílé obláčky její teplého dechu.Zimní vánek jí rozčepýřil havraní vlasy,které byly rozpuštěné a plné listí a větviček.
A s nadějí.
S cílem.
Musela se ale rozhodnout co nejdříve,protože přicházel.
On přicházel.
Číhal na ní jako hladová šelma.Šelma,která si se svou kořistí hraje,dokud se jí nemilosrdně zakousne do hrdla.A vezme si ho.Ale ne hned.Ne když nerozkvetlo.Je prázdné.Bolestně tiché i když mu její tlukot drásá uši.
Je plné hněvu a zármutku.
Srdce.
Pod nohy jí zakřupal sníh.Nevšímala si této maličkosti.Její pohled směřoval někam mezi keře.Ruku svírající nůž těď více sevřela,až jí zbělaly klouby.Stále si však nevšímala křupání pod jejíma nohama.
Přichází,přichází.Jde si pro mne.
Opakovala dokola,ale náhlým okamžikem se tyto myšlenky rozplynuly.Země se pod ní propadla a ona s výkřikem zaseklým v hrdle a vytřeštěnýma očima se ponořila do ledové vody.Neuměla plavat.Tak jako ostatní dívky ze vsi.A teď na to krutě doplatí.
Už nebudu snášet tu bolest,která mi sžírala nitro.Budu volná.
Vzduch z plic se jí vytratil a s tlakem v hrudi se instiktivně nadechla.
Mohla být volná,dokud jí za zápěstí neuchopila pevná ruka a nevytáhla z vody.
ČTEŠ
Pro zábavu
FantasyAhoj, tohle jsou moje úvodní kapitoly do různých nápadů na knížky, ale nikdy jsem je nezveřejnila a jsou tak 2 roky staré. Pardon za moje chyby, ještě jsem asi neuměla psát😂
