MUMMY(POZASTAVENO)

3.část

*Pohled Bella*

A je to tu. Přišlo ráno a já musím čelit následkům.

Následkům všeho druhu způsobeného jedinou věcí.

Děti budou plakat, poté zjišťovat informace a nakonec se stanou naštvanými, mezitím co já budu svou lásku bránit i nadále.

Správně. Přišel čas na to aby se děti dozvěděli pravdu. A ačkoliv je to pouze noc od jeho odchodu byla bych odhalena.

Opatrně jsem došlapovala na každý další schod při cestě dolů, abych nespadla. Křečovitě jsem svírala zábradlí až jsem nakonec začátek cesty zdolala.

Když jsem dorazila do kuchyně děti už snídali a na stole měli připravené další dva talíře. Neměli ani jen ponětí.

Nechtělo se mi ani jen věřit že mě v tom nechal. Že to celé nechal na mě.

,,Dobré ráno mami!"pronesli sborově. S falešným usměvem jsem jim odpověděla:,,Dobré."

,,Musím vám něco říct, protože vám to nechci nijak tajit, ale táta včera odešel." ,,Kam?" ,,Pryč. Odešel za svou ženou." ,,Ale tou jsi přece ty." ,,Už ne. Ale musíte to pochopit děti. Nemůžeme nijak zabránit tomu do koho se zamilujeme. Stejně jako váš táta. Jeho láska ke mně jednoduše už pominula, ale to mu nesmíte dávat za zlé."

,,Nesmíme mu to dávat za zlé?! Jak mu můžeme nedávat za zlé to že tě opustil po tolika letech a to jen proto že potkal nějakou krávu, do které je prej zamilovanej a přitom ho to za chvíli omrzí, protože je akorát poblázněnej?! Vsadím se že je to nějaká dvacetiletá holčička co mu dá kdy chce!" ,,Georgi tohle si laskavě odpusť! Je to tvůj otec!" ,,Nebudu si sakra nic odpouštět, stejně tak jako fotrovi!"

Všechno se seběhlo tak strašně rychle. Dřív než jsem stihla zareagovat, byl George pryč z domu. Jsou si tolik podobní.

,,Lilly, zlatíčko neplakej. Pojď ke mně." Lilly se mi přímo zhroutila do náručí a bez přestávky vzlykala do mého ramene. ,,Zlatíčko, neplakej, Všechno bude v pořádku slibuju, dobře?" ,,Dobře."pronesla Lilly tenkým hláskem. ,,Pojď, půjdeme se dívat na Popelku."

*Justin*

,,Mary?! Jsem doma!"

Slyšel jsem jak někdo s dupotem schází ze schodů. ,,Tady doma nejsi."

,,Ou. Ahoj Joshi." ,,Nazdar." Jiné přivítání jsem ani nečekal.

,,Kde je Mary, nevíš?"zeptal jsem se. ,,Je u sebe v pokoji. Šoustání si nechce na večer. Spím u kamaráda." Nic jsem mu na to už neřekl a šel rovnou do pokoje Marie. Do našeho pokoje.

Když jsem vstoupil, byla rozvalená na posteli a dívala se na televizi. Když jsem se přesvědčil že neví že tu jsem, lehl jsem si k ní na postel a daroval jí polibek na krk.

,,Ahoj zlato." ,,Čau pipko." ,,Sakra Mary, říkal jsem ti že mi nemáš říkat pipko. Dole mám něco jinýho."

,,Nestarej se. Jak ti budu říkat je moje věc. Mimochodem už si od tam konečně odešel? Nehodlám do nekonečna platit vodu navíc, protože se tady sprchuješ i ty." ,,Promiň, zlato. A ano odešel. Akorát jsem ještě včera přespal u Ryana."

,,U Ryana?! Sakra Justíne, víš že jsem ti říkala že ho nemám ráda! Nelíbí se mi že se s ním bavíš!"

,,Dobře. Nějak to omezím, stačí to zlato?" Roztomilý úsměv, mrknutí a vztek byl ihned tu tam. 

,,Rozloučil ses s děckama?"zeptala se po pár minutách ticha. ,,A proč bych to dělal?"

,,Protože je už neuvidíš? Snad sis nemyslel že když si je konečně opustil, tak že si tam budeš chodit navštěvovat svoje parchanty. Ale už to radši nebudeme řešit. Teď by si tady mohl uklidit."

Radši jsem jí už nic neřekl a šel udělat co si přála. Uklízení. Vždyť co to je, udělal bych pro ni vše. A jsem si jistý že to s dětma myslí dobře. Asi by bylo vážně špatně, kdybych se s nimi nadále stýkal. 

Už jen poslední návštěva.

Omlouvám se, omlouvám se!:o Po sto letech? Ael i když po sto letech tak část je tu!

Takže, popravdě....co si myslíte o Justinovi a hlavně o Marii?!

A co George? Kam asi šel? A vrátí se?

A kdo je asi Josh?

YoursKejty