four

1.3K 91 5
                                    


,, Zlatíčko, kde jsi?" zavolal muž a opřel se o vchodové dveře svého domu. Vždycky na ní musel čekat. Vždycky. 

,, Už běžím!" zavolal dětský hlásek. Hned na to se na schodech rozběhly malé hubené nožky. 

Harry byl nervózní. Nechtěl přijít pozdě. Dneska ne. Byl to důležitý den. Včera večer si minimálně hodinu žehli svůj nejlepší oblek a malé Margaret koupil krásné bíle šaty. Vypadala v nich jako princezna. Byla to princezna.

Tu krátkou dobu, kterou zatím s Harrym strávila, označoval jako chvíle štěstí a souznění. Ještě nikdy si nepřipadal tak úplně. Ráno vstával s úsměvem na tváři a večer nechtěl jít spát. Chtěl být jen s ní. Malovat, hrát, zpívat si - cokoli. Jen aby jí vykouzlil úsměv na tváři. Nerozmazloval ji. To ne. Jen ji zahrnoval láskou, kterou nikdy neměla.

Přiběhla dolů a hned si začala obouvat bílé botičky, připravené jen pro ni. Harry pozoroval s pobavením její zápolení s lesklými pásky na balerínkách. Nikdy takové botičky neměla, tudíž nevěděla, jak je má zapnout. Automaticky zvedla hlavu směrem k tatínkovi a směrovala mu štěněčí pohled. S uchechtnutím si dřepl a střevíčky ji zapnul. Pohladil ji po hlavičce a pak jí pomohl do černého kabátku. 

,,Připravena?" zeptal se jí. 

,, Asi jo" odpověděla.

,, Nemáš se čeho bát. Nikdo mi tě nevezme".

Byl odhodlaný neodejít ze soudní síně, dokud neuslyší větu : ,,Od dnešního dne je Margaret Jullien Parkson (Styles) oficiálně svěřena do péče Harryho Edwarda Stylese".

Candyman | Harry Styles |Kde žijí příběhy. Začni objevovat