Dnes byl poslední den na na mém milovaném táboře, kam s bráchou Thomasem jezdíme už spoustu let. Mám to tu strašně ráda a nikdy se mi odtud nechce, ale už se těším domů na svou velkou postel a na rodiče.
Je pět hodin a rodiče už by měli každou chvíli přijet ale nikdo nejel. Asi po hodině čekání se objevila babička s dědou a já už jen podle jejich výrazů poznala že se něco děje... Babička ale dělala jako by nic a tak jsem se na nic neptala a nasedla do auta. Najednou se Thomas zeptal :,,Proč pro nás nepřijeli rodiče?"
Babička chvíli váhala ale pak se s dědou na sebe jen podívali ale nic neříkali. Jelikož byl Thomas asi dost unavený už se dál nevyptával a usnul,ale mě to pořád vrtalo hlavou. Proč se babička s dědou tváří tak ustaraně? Co se mohlo stát tak strašného? Proč pro nás nepřijeli rodiče? Ale jelikož jsem byla taky hodně unavená po chvíli jízdy jsem usnula.
Když jsem se probudila, byly jsme už skoro doma. Stačilo už jen projet kolem školy, pak zahnout do prava do Hausovi ulice a zastavit u naše domu s číslem 594.
Náš dům byl krásný a ohromný s béžovým nátěrem a krásnými velkými okny. Měli jsme obrovskou zahradu s krásně zeleným upraveným trávníkem a s pár keři. Do zahrady vedly velké francouzské dveře, které ze dali odemknout pouze našimi otisky prstů. Uprostřed zahrady byl velký krytý bazén do země s tryskami a protiproudem. V rohu zahrady bylo něco jako sezení, byl tam stůl s židlemi a krb. Taky jsme na zahradě měli jezírko, ve kterém plavalo pár rybiček.
Když jsem vystoupila z auta chtěla jsem jít domů do svého pokoje. Ale babička mě ještě zastavila řekla: ,, Nikol vybal si věci z tábora a pomoc s tím i Thomasovi, potom přijďte dolů do kuchyně a dáme si něco k jídlu." Šla jsem tedy do svého pokoje a začala vybalovat věci z tábora.
Vzala jsem velkou tašku a všechny věci jsem z ní vyházela na postel. Moje postel byla poměrně velká a vypadala úplně jako pro princezny. Nejdříve jsem vzala oblečení, které bylo špinavé a odnesla jsem ho do koupelny a dala ho do koše se špinavým prádlem. Když jsem šla zpátky do pokoje, uviděla jsem že v ložnici rodičů je otevřené okno, tak jsem se rozhodla ho jít zavřít. Chtěla jsem nasát mamčinu vůni, ale místo toho jsem ucítila jen vůni čisticích prostředků. Mamka asi využila toho že jsme nebyly doma a pustila se do pořádného úklidu - pomyslela jsem si.Taky se mi zdálo, že je tu nově vymalováno,ale moc jsem to neřešila. Zavřela jsem okno a vrátila se do svého pokoje. Když jsem byla s vybalením svých věcí hotová, vydala jsem se k Thomasovi do pokoje pomoct mu všechno vybalit.
Když jsme měli oba dva vybaleno bylo už sedm hodin večer. Akorát když jsem se chtěla podívat na nějaký film tak se z kuchyně ozvala babička:,,Děti pojďte dolů, je hotová večeře!!!"
Seběhla jsem dolů ze schodů a ucítila vůni kuřete. Pane bože já to kůře od babičky tááák miluju. Všichni čtyři jsme zasedli ke stolu a pustili se do jídla. Najednou mě něco napadlo Babi kde je vlastně mamka s taťkou?"
Babička chvíli váhala ale pak mi odpověděla:,,Zítra je uvidíte."
,,Dobře" odpověděla jsem babičce a dál jedla kuře.
Když jsme dojedli, bylo už docela pozdě a tak jsem se rozhodla že se půjdu omýt a spát. Dala jsem si horkou koupel a zalezla do postele. Ještě chvíli jsem si četla knížku ale po pár minutách se mi začali zavírat oči, a tak jsem uložila knížku a šla spát.
Ahoj,doufám že se vám první kapitola líbila,je docela krátká,ale příště už to snad bude lepší.Budu moc ráda když napíšete nějaký komentář nebo dáte votes. Jelikož je to moje první knížka, tak je tady určitě hromada chyb. Budu strašně ráda když mi do komentářů napíšete co bych měla zlepšit a nějaké vaše rady.
