Vlkodlak

162 6 0
                                    

,,Mary odejdi, nechci ti ublížit." Odstrčil ji od sebe Remus. ,,O Jamese a o Siriuse se nebojíš ale o mě ano? Neboj já to zvládnu, vlkodlak slyší jen na volání jiného vlkodlaka a já jsem vlk myslím že k němu mám blíž než jelen nebo smrtonoš." Objala ho, políbila na tvář a změnila se na vlka. ,,Vypadá to ,že si tě naše princezna ze Zmijozelu oblíbila." Sirius naznačil ve vzduchu srdce v tu chvíli se před ním opět objevila ona princezna. ,,Když tak moc žárlíš tak ti dám důvod." Přešla k Removi a tentokrát na rty ho políbila. ,,Co to děláš?" Odstrčil ji. ,,Já... já... nevím promiň." Vyběhla s Chroptící chýše směrem k hradu. Se slzami v očích běžela až ji najednou někdo chytil a objal, ona ale nevěděla kdo, nikoho neviděla, cítila ale jeho pevné přitom láskyplné sevření. ,,Mary jsi pro mě jako sestra a proto bych nerad aby ti zlomili hůlku. Jestli se chceš vrátit na kolej tak si vem můj plášť." Podal jí James kus látky a když se ozvalo zavití upustil ho, změnil se v jelena a rozběhl se směrem k lesu. Mary tam chvíli stála s pláštěm v ruce ale když se ozval bolestný výkřik, odhodila plášť, změnila se na vlka, a stejně jako předtím James se rozběhla k lesu. Když ráno vyšlo slunce a Remus se konečně změnil mohla se Mary konečně změnit taky. Zůstala tam s unaveným Remem sama, když totiž večer doběhla k lesu okamžitě se proměnila zpět. Když se po odběhnutí vlkodlaka proměnil i Sirius okamžitě se vrhl ke krvácejícímu Jamesovi. ,,Vezmi ho na ošetřovnu, já to tady zvládnu sama. Odhodila jsem kousek odsud plášť vem si ho. Prosím." Ukápla jí slza, Sirius podepřel Jamese a spolu s ním zamířil k hradu.
Hned jak vše řekla Removi, rozběhla se tam kam v noci vyrazily i chlapci a Remus za ní. ,,Co tu děláte tak brzy?" Ozval se jim za zády hlas školníka. ,,To víte, včera večer mi Sirius řekl, že James leží na ošetřovně ale můžu za ním až ráno. A já jsem se dohodla tady s Remem, že za ním zajdeme spolu. A jelikož ani jeden z nás nemohl dospat tak jsme tady." Mrkla na Rema, ten pokýval hlavou, Filch se zašklebil a odešel. Když došli na ošetřovnu, Mary rozrazila dveře a vrhla se k Jamsovi. ,,Tak co? Jak ti je? Napsali o tom vašim? Za jak dlouho tě pustí? Víš jak jsem se bála?" ,,Počkej, pomalu. Nech ho ať se vzpamatuje s toho tvého příchodu." Zarazil ji Sirius sedící vedle Jamese. Mary si sedla na postel a se slzami v očích objala usmívajícího se Jamese. ,,Nebul, jsem v poho, akorát si pár dnů poležím u Munga." Prohlásil s klidem v hlase, ji to ale moc neuklidnilo a rozbrečela se ještě víc. ,, Merline, tebe odvezou k Mungovi." Otočil se Remus na patě a odešel z ošetřovny. ,,Hele Tichošlápku myslím že by si měl jít za ním. A ty Mary prosím zajdi za Brumbálem a popros ho prosím, jestli by si nemohla letaxem k nám a vysvětlit to našim a jestli nebudou doma tak už víš co děláme v takových případech." Pousmál se na ně, oni se postavily, a odešli. ,,Jaký že je to heslo na jeho pracovnu?" Zeptala se Siriuse, ten ji odpověděl a Mary zahnula do chodby kterou se vydala k Brumbálovi. Když řekla heslo, zaklepala na dveře které se rázem otevřely, vešla tedy dovnitř a vše mu vysvětlila, svolil. ,,Prosím použijte ho tedy, ale byl bych rád kdyby jste se vrátila s nimi přenášedlem a okamžitě je přivedla ke mně." Mary tedy pokývala hlavou, nabrala si prášek a postavila se do krbu. V momentě kdy prášek hodila pod sebe se místností ozvalo hlasité "dům Potterovích" a Mary v zeleném záblesku zmizela. Když se objevila v krbu Potterovích přešla k pohovce a postavila se tak aby na ni viděli jak pan tak paní Potterovi. ,,Něco je s Jamesem že ano?" Zeptala se strachem v hlase paní Potterová. ,,Víte James je na ošetřovně protože ho včera večer nějáké zvíře z temného lesa poškrábalo, no vlastně to do něj zaseklo drápy a madam Pompfreiová ho chce poslat ke svatému Mungovi. Já ale nevím co se přesně stalo. To vám musí říct sám." Jak ona tak Jamesova Matka usedavě plakali, zatímco pan Potter přinesl kus niti. ,,Chyťte se přenesu nás k Brumbálovi." Zavelel a ony tak učinili, v mžiku se tak ocitli u ředitele školy. ,,Děkuji slečno. Očekávám že se budete chtít s panem Potterem rozloučit. Prosím zde máte černé na bílém ,že vám povoluji jít ještě za ním. Madam Pompfreiová totiž nechtěla aby za ním kdokoli šel až na jeho rodiče." ,,Děkuji." S tvářemi stále mokrými tedy vyšla z ředitelny a rozběhla se na ošetřovnu. ,,Slečno Whoteová odejděte prosím. Pan Potter potřebuje klid." Mary jí strčila papírek do ruky a zamířila k Jamesovi. ,,Teď jsou u Brumbála a hned jak příjdou tak tě odvezou. Jo a řekla jsem že tě nějáké zvíře poškrábalo ale že to ty jim to musíš vysvětlit sám. Sorry." ,,I tak díky. Když tady nebudu dej bacha aby si to Rem nevičítal, Sirius nedělal někomu dítě, Lili nebylo moc smutno a aby si Srabus nemyslel že má klid. Hlavně to ale tak neprožívej, slibuju ti že se vrátím v plné kráse." Zasmál se na ni. ,,Ok, rozmluvím Removi že za to může, to druhý neovlivním, myslím že Lili to zvládne a neboj Srabus zažije peklo. Tak pa, brzy se mi uzdrav brácho." Objala ho a aniž by James stihl cokoli říct, vyběhla z ošetřovny. Když minula Vrbu Mlátičku, zamířila na místo kam chodila vždy když byla smutná, naštvaná nebo měla strach. A to k Černému jezeru. ,,Co tady děláš?" Ozvalo se najednou odněkud a Mary nenapadlo nic jiného než vytáhnout hůlku. Najednou si ale všimla že kousek od ní sedí i Remus se Siriusem. ,,Chodím sem vždycky když mám strach. Bojím se o Jamese, na ošetřovně už jsme všichni leželi hodněkrát, vy jste tam byli po úplňku vždycky ale nikdy nikdo nemusel k Mungovi. A navíc je to James." Začala opět plakat. Když k ní přistoupil Sirius, pevně ji objal a ona mu začala něco huhňat do ramena. ,,Hele když už jsme tady všichni tři tak se tě Reme na něco zeptám. Proč když ti tady princezna dala pusu proč jsi ji odstrčil? Většině kluků ve škole a já nejsem vyjímkou, by to vůbec nevadilo." ,,Nechci se o tom s vámi bavit." ,,Ok, tak já jdu. Co vy?" Mrkla na kluky. ,,Jasně." Prohlásili jednohlasně a všichni tři společně vyrazily k hradu. ,,Co tady vy tři děláte?" Ozvalo se když vešli do hradu. ,,Promiňte pane profesore, už jdeme na hodinu." Omluvil se Remus Brumbálovi. ,,Vy ne slečno. Půjdete se mnou." Sirius s Remusem odešly do sklepení a Mary a za ředitelem. ,,Víte kdo to je?" Když došli na famfpálové hřiště, ukázal na nějákého muže...
Pokračování příště ;D
Tak tohle byla první část, byla teda trošičku kratší ale slibuji že tenhle příběh bude vycházet každou středu. Takže doufám že se vám to líbilo a Papa.😘

Lepší než PobertiKde žijí příběhy. Začni objevovat