Sněhurka odmítala jíst lidskou stravu. Snad kvůli jejímu původu, se živila něčím jiným. Jednoho dne jí však ale trpaslíci přinesli jablko.
Jablko bylo nádherné. Rudé každým coulem, připomínalo krev, po krvi také vonělo. Když se do něj ale Sněhurka zakousla, začala se jím dusit. Nebyla zvyklá na tuhou stravu a jablko se jí zadrhlo v krku.
Jablko dala trpaslíkům královna, která jim také poskytla záminku, proč Sněhurce jablko dát. Kromě toho, že jim královna vyhrožovala, Sněhurčina přítomnost trpaslíky rozhodila natolik, že se nemohli vydávat na své toulky tak, jak se jim zachtělo. Proto také neměli dostatek peněz, aby si mohli dovolit nakupovat od překupníků andělský prach, drogu, která jim jako jediná věc dovolovala alespoň na chvilku zapomenout na svůj obyčejný život a cokoliv cítit.
To jablko bylo začarované. Královna do něj vložila veškerou svou životní sílu a moc. Kdyby Sněhurka jablko dojedla, stala by se člověkem. Dobrým člověkem. Takhle ale zjistila co se děje a jablko nesnědla. Královnina oběť přišla nazmar.
Sněhurku jediné kousnutí do jablka ale připravilo o sílu, a tak se musela uložit ke spánku.
ČTEŠ
Sedm důvodů Sněhurky
FantasyZnáte všichni ten příběh? Jenže řekněte, co když je to nakonec trošku jinak než se zdá? Sedm důvodů proč se držet dál od Sněhurky (a není to pouze těmi sedmi muži, co s nimi údajně žije ;-))
