Mavy/Kovy,Martin

3 . kapitola

Ráno jsme se vzbudil a zjistil jsem že Martin vedle me neleží. Začal jsem se bát jestli se mu něco nestalo, protože Martin nikdy nestává dříve než ja. Vyskočil jsme z postele a jenom jsem uslyšel hlasite.
M: Auuuuuuu
K: Ty vole vis jak jsi me vyděsil?
M: No a vis jak me to bolelo?
K: Tak promiň...
Omluvil jsem se a pomohl mu vstát. Mel na sobe zase jen ty svoje boxerky. Awww, myslím že se z toho zblázním. On se šel obléknout a já připravit jídlo. Nevěděl jsme co mám připravit tak jsem zakřičel na Martina
K: Martine co chceš k snídani?
M: Tak třeba tousty...
Ok tak udělám tousty.
Pohled Martina
Nevím proc ale poslední dobou se mi zdá že se Kája chová nějak divně. Dneska ráno na me tak koukal. Zdá se mi to nebo je Kája gay?! Ne to je blbost... Uslyšel jsem cvaknutí toustovače. Aaa snídaně. Bezim do kuchyně.
Auuuuuuu do hajzlu!!! Já jsme retard. Zakopl jsem o práh.
K: Jezismarja nestalo se ti nic???
M: Ne to je dobrý..... Auuuuuuu
K: Kámo to není dobrý, jedeme k doktorovi
Boze to je starostlivec
Pohled Kovyho
Nasedli jsme do auta a jeli jsme vstříc nemocnici. Jakmile jsme vylezli z auta podeprel jsem Martina.
M: Neboj se to zvládnu
K: No tak dobře...
Jakmile jsem ho pustil upadl na zem
K: počkej ja ti pomůžu
Zvedl jsem ho a znovu podeprel. Došli jsme k recepci a tam jsem Martina objednal (sorry Já opravdu nevím jak se to v nemocnici dělá).
Sedli jsme si do čekárny a čekali na vyvolání. Za chvíli zavolali a Martin sel na rentgen. Čekal jsem 5 minut. A Martin vylezl. Řekli mu ze má zlomeny malíček. Šli jsme tedy do sadrovny. Tentokrát jsem mohl jít s nim. Celou dobu tam flirtoval s tou paní doktorkou. Trochu jsem žárlil. Dobře ne trochu ale hodně. Dali mu sádru a jeli jsme domů. Dali jsme si snídani a zároveň i oběd. Jelikož Martin nemohl nikam chodit protoze ještě s těmi berlemi neuměl. Tak jsme si sedli na gauč a pustili televizi. Dávali Konecne doma. Vím že je to film pro deti, ale Já byl liny se zvednout a Martin... no prostě nemohl. Když film skončil bylo 14:00. Ještě jsem si utiral slzy. Vím že je to proste není smutne ale Já brečím skoro u všech filmů.
M: Ty brecis?
K: Hm...(Vzlyk)
M: No tak...:-D
Chytil me kolem ramen a já jsem byl v euforii. Je to něco neuvěřitelného. Zvedli jsme se a šli do studia. Šli jsme natočit video. Dotocili jsme video a sedli si na gauč. Divali jsme se na televizi. Upadl mi ovladač. Oba jsme se pro něj schybli a dotkli jsme se rukama. Podivali jsme se na sebe a Martin se ke me začal naklánět, měl jsem takový vydeseny výraz a čekal jsem co se stane nakláněl se blíž a blíž a blíž A já čekal čekal a čekal. A pak...

Ahoj lidi
Veselé vánoce všem. Bohatého Ježíška a kdybych nenapsala další dil tak i šťastný nový rok. Doufám že vás moje mavy baví. Tak u dalšího dílu
AHOJ